MBA je zkratka pro anglický název „Master of Business Administration.“ České ministerstvo školství staví toto studium na stejnou úroveň jako magisterský stupeň. Technicky a náročností však odpovídá spíše postgraduálu. MBA se studuje až po dokončení vysoké školy a požívá vysoké úcty a zájmu lidí z praxe. MBA je akademické vzdělání zaměřené především na management, a to formou aplikace nejrůznějších teoritických přístupů při řešení rozhodovacích problémů z reálného světa. Studenti a zejména absolventi často zastávají vedoucí pozice ve významných společnostech.

Studijní plán plný kreditů, modelů, projektů a případových studií

Studijní plán MBA obsahuje povinné (core) a volitelné (elective) kurzy v hodnotě celkem zhruba 32 až 36 kreditů. Tyto předmětové skupiny bývají podle typu MBA programu rozděleny přibližně na polovinu. Povinné kurzy mají všichni MBA studenti na dané škole totožné; volitelné si vybírají podle své specializace. Podle toho, s jakým vzděláním člověk do MBA programu vstupuje, někteří studenti musí navíc absolvovat základní (foundation) kurzy (cca do 20 kreditů), které zahrnují matematiku, účetnictví, ekonomii, statistiku, právo, marketing apod.

Studium managementu v MBA neznamená, že by se člověk celé semestry učil obrázky organizační struktury podniku. Během studia člověk probere desítky případových studií, ve kterých se zkoumají a řeší opravdové a aktuální problémy z reálných firem. Kupříkladu v předmětu Marketing Management se člověk jednak naučí různé teoretické přístupy (například Bostonská matice, EFE, IFE, SPACE, SWOT a další) a zároveň je nucen použít je všechny při rozhodovacích procesech v rámci zadaných projektů z reálného světa. Příkladem projektu může být návrh cenové politiky automobilů BMW na americkém trhu, analýza implementace několika záruk poskytovaných výrobcem na kopírovací stroje Xerox, nebo analýza produktového mixu společnosti Kodak a posouzení vhodnosti jeho rozšíření do „cost-focus“ segmentu.

Ačkoliv je studium MBA zaměřené především na management, často je možné zvolit si zaměření (major či concentration). Základní nabídky bývají: marketing, podnikové finance, finance cenných papírů a kapitálových trhů, a manažerské informační systémy.

Získání titulu v „part-time“ programu trvá i několik let

Princip studijního systému založeného na sbírání kreditů je podobný jako například na pražské VŠE. Za úspěšně absolvovaný předmět získá student kredity (obvykle dva), načež diplom se uděluje po získání zmíněných 32 až 36 (případně 52 až 56) kreditů. Délku semestru si školy stanovují individuálně, časově však dvoukreditový předmět trvá zhruba 1500 až 1600 vyučovacích minut, přičemž přednášky v „part-time“ (nebo také „evening“) programech trvají až 195 minut jednou týdně a ve „full-time“ programech 80-90 minut, ale je jich více. MBA programy se dělí na „full-time“ a „part-time“ (nebo také „evening“). Existují i takzvané EMBA (Executive MBA), to je však zcela jiné téma. „Full-time“ program odpovídá dennímu řádnému studiu, do kterého se hlásí spíše mladí lidé ihned po vystudování vysoké školy. Naproti tomu „part-time“ programy (většina) nabízejí jen večerní nebo víkendové přednášky a jsou určeny spíše pro dospělé pracující účastníky, kteří mnohdy studují jen jeden či dva předměty za semestr, čímž jim pak získání titulu trvá i několik let.

Diplomka se v MBA píše každý semestr a dokonce několikrát

Náročnost studia je úměrná jeho délce. Pokud si někdo rozloží předměty a zkoušky až do sedmi let, pak je možné v pohodě studovat i pracovat zároveň. Vystudovat MBA během jednoho až dvou let je naopak pořádná zabíračka. Pro představu, následuje obsah několika dvoukreditových předmětů vyučovaných na University of Wisconsin. New Venture Formation: 6 písemek, 6 případových studií, 4 prezentace, 4 eseje, 2 panelové diskuse, písemné zpracování projektu na zhruba 30 stran, přibližně 450 stran teoretického čtiva, desítky hodin u počítače a teamové práce mimo přednášky. Strategic Management: 6 písemek, přibližně 900 stran čtiva, hodinová prezentace o zpracovaném projektu, písemné zpracování projektu na přibližně 40 stran. Business Valuations: kolem 300 stran čtiva, ocenění vybrané společnosti včetně finanční analýzy na necelých 70 stran standardizovaného textu.

Zkušenosti studentů na zmíněné škole i několika dalších dokládají, že práce v rozsahu kratších diplomových prací, jak je známe z českých škol, píší studenti MBA každý semestr, a to dokonce několikrát. Pokud se člověk rozhodne, že dokončí MBA za méně než dva roky, pak jsou to, bez nadsázky, studijní galeje čtrnáct hodin denně, sedm dní v týdnu.

Vysoká laťka a přísné standardy jsou důležité

Byl by omyl domnívat se, že studiem MBA si prodloužíte mládí. K poklidnému studentskému životu má totiž hodně daleko. Právě vysoko položená laťka a přísné standardy umožňují udržet prestiž studia. Na mnoho pozic v pracovním světě člověka bez MBA prostě nevezmou. Pro přijetí na některé doktorandské programy na předních světových univerzitách je titul MBA či jiný „Master’s” obor rovněž nutnou podmínkou. Navíc je MBA bezvadné vzdělání pro lidi, které baví rozebírání komplexních problémů z obchodního světa a hledání jejich řešení. MBA je vhodná akademická dráha zoršiřující obzor vzdělanosti a jako startovní pozice pro další osobní růst.

Pověst a akreditace hraje roli při výběru školy

Velkou pozornost je nutné věnovat akreditaci vybrané školy. Organizace The Association of Advance Collegiate Schools of Business (AACSB) stanovuje pravidla a standardy pro výuku, schvaluje programy a koná pravidelný dohled nad subjekty poskytujícími toto vzdělání v Americe. V USA existují zhruba přes dvě stovky akreditovaných MBA programů. Školy jsou tlačeny k poskytování kvalitního vzdělání nejen ze strany akreditační organizace, ale jelikož se za studium se na všech školách platí a to školné nemalé i na americké poměry a ochota stěhovat se za vzděláním je vysoká, požadavky na kvalitu jsou přísné i ze strany uchazečů. Z toho důvodu si žádná škola nemůže dovolit nízkou kvalitu nabízeného studia a snaží se o dosažení co nejlepší pověsti. V případě, že se při hledání práce s MBA titulem neomezíte jen na českou metropoli, bude dost záležet na pověsti školy. Pokud má člověk v plánu, že pouze vystuduje MBA a pak se vrátí do Prahy, pak na pověsti samozřejmě nezáleží tolik, jako když člověk hledá posléze zaměstnání na americkém kontinentu, kde je pověst školy klíčem k úspěchu a je tedy nesmírně důležité školu správně vybrat.

Kvalita školy je spíše než kvalitou vlastní výuky hodnocena podle jejího zapojení do veřejného, společenského a firemního světa. Absolventi z univerzity s velmi dobrou pověstí nemají problém nalézt zaměstnání, jelikož prestižní firmy si sem samy přicházejí vybírat. Školy postavené vysoko na žebříčku popularity mají proti těm méně známým schopnější „Career Center,“ které dokáže absolventům zprostředkovat zaměstnání podle jejich přání. Pořádají více akcí pro veřejnost, učí na nich známější osobnosti, jsou více zapojeny do výzkumu a vývoje a nabídka předmětů je rovněž obsáhlejší. Prestižní školy mají proti těm méně známým navíc rozsáhlejší školní, sportovní a knihovní areály, mezinárodní výměnné programy nebo například luxusnější koleje.

MBA musí člověk nejen vystudovat, ale především prožít

Rozdíl mezi diplomem z pražské a americké vysoké školy je diametrální. MBA má v USA dlouhou historii, která již prověřila kvalitu mnoha z nich a existuje řada důvodů proč získat titul tam, kde původně vznikl. V USA vyučují předměty v MBA programech instruktoři s lety praxe a mnoha zkušenostmi často z manažerských postů v nadnárodních společnostech. Nezřídkakdy více než tři čtvrtiny z nich mají doktorské vzdělání z prestižních univerzit a těší se pověsti kapacit jak na akademické půdě a v oblasti výzkumu, tak v korporátním světě.

Studium MBA neznamená pouze odsezení přednášek ve třídách. Jsou to hodiny a hodiny teamové práce po večerech a víkendech, seznamování se se společenským a firemním prostředím, budování kontaktů, učení se komunikaci. To všechno v anglickém jazyce a v cizím prostředí. Člověk musí MBA nejen vystudovat ale také prožít. Z toho důvodu bych nedoporučoval neakreditované programy v ČR a ani ty nabízené přes internet, kdy člověk získá titul za pár let posílání domácích úkolů emailem.

Přijímací řízení uchazeče o studium pěkně prověří

Jak je zřejmé z přiložené tabulky, přijímací řízení do MBA programu je zdlouhavý, komplikovaný a finančně náročný proces. Obzvláště důležitou složkou přijímaček je mezinárodní zkouška GMAT, což je počítačově-skládaný souhrn testů v angličtině, které prověří schopnost používat anglický jazyk na odborné úrovni, schopnost pracovat s textem, logické úvahy a další oblasti. Obvyklá bodová hranice GMATu pro přijetí do programu je minimálně 600 bodů z 800, pro zahraniční studenty často 500. Kromě skóre tohoto testu se bedlivě posuzuje uchazečovo působení na předcházejícím vysokoškolském (undergraduate) stupni. Hodnotí se nejen prospěch, ale i zapojení do školních aktivit.

Obvyklou podmínkou k nástupu do programu bývá pracovní historie. Ačkoliv zřídka existují i programy, které jsou zaměřené spíše na čerstvé absolventy vysokých škol, do typického MBA programu vstupují absolventi vysoké školy s lety praxe. Většinou jsou to pracující lidé ve věku mezi 30 a 40 lety se zkušenostmi z korporátního prostředí. Dva až tři roky praxe jsou obecně považovány za dostačující minimum pro přijetí. Přestože se za studium MBA platí školné, přijímací proces detailně prověří uchazečovy kvality.

MBA pořídíte už za cenu luxusní limuzíny

Vzhledem k tomu, že MBA je program určený pro v současnosti či v budoucnosti řídící a tedy zřejmě majetné osoby, je tomu přizpůsobeno i školné (tuition), které je v tomto případě většinou vyšší než pro jiné programy na tomto stupni akademického vzdělání. Na nejprestižnějších soukromých univerzitách (např. Harvard) se pohybuje řádově mezi 25 a 35 tisíci dolary za semestr. Studium na stále kvalitní ale méně prestižní soukromé škole prvního řádu, tj. světově uznávané instituce (například MIT), lze pořídit za 20 až 30 tisíc USD za semestr. Soukromé školy druhého řádu, tj. školy věhlasné spíše v rámci USA (například Northwestern University), jsou zhruba za 10-20 tisíc na semestr. Soukromé univerzity regionálního významu se pohybují kolem hranice 10 tisíc dolarů za semestr. Školné na státních institucích je odstupňované pro různé cílové skupiny. Zatímco například jedna státní univerzita požaduje 20 tisíc za semestr od nerezidentů a 5 tisíc od rezidentů, jiná státní univerzita stejné úrovně požaduje jednotné školné ve výši 10 tisíc dolarů od kohokoliv. Vynásobíme-li uvedená čísla čtyřmi semestry, je jasné, že školné za MBA je opravdu enormní, a to i na americké poměry. Důležitou poznámkou na tomto místě je, že velké procento studentů si na školné zřizuje úvěr, který pak splácí po mnoho let po dokončení studia.

Nejen studium stojí peníze

Nemalou část studijních nákladů tvoří učebnice a různé poplatky. Výjimkou nejsou knihy za 150 až 200 dolarů. Knížky jsou vyžadovány, používány a nutné k výuce již od první vyučovací hodiny a v knihovně se obvykle půjčit nedají, jelikož se používají nejnovější vydání. Šance na úspěšné zakončení předmětu bez prostudování požadované literatury je mizivá. Poplatky spojené se studiem zahrnují poskytnutí studijní historie, soupis předmětů k promoci, promoční obřad, parkování před školou a další. Zdarma není ani pivo při teamových dýcháncích, bydlení a strava.

Když nejsou peníze, musí se člověk víc učit nebo pracovat

Zejména školy vypisující „full-time“ programy obvykle nabízejí i takzvaný „assistantship.“ Student v této pozici vykonává jakousi „pomocnou vědeckou sílu“, tzn. opravuje písemky, kopíruje, vyhledává v informačních zdrojích a podobně. Zhruba za 20 hodin této pracovní činnosti týdně je mu odpuštěno školné a nezřídkakdy dostává navíc i malou výplatu. Získat tuto pozici není jednoduché, zájem je veliký.

Další možností je takzvané „tuition remission“ neboli odpuštění školného či jeho části poskytované na individuelní bázi studentům, kteří si nemohou díky své životní situaci či původu zaplacení školného (ani půjčku) dovolit.

MBA je díky vysokému školnému a prestiži pro mnoho škol významným zdrojem příjmu a dobré pověsti, a tak bývá poskytování stipendií značně omezeno. Zřídka je možné setkat se s „research fellowship“, což je stipendium pro asistenty vědeckých pracovníků. Dobrý prospěch je zde velice důležitý a nedává se zdarma. Pokud se člověk pilně učí, má šanci na „excellence scholarship“, což je klasické prospěchové stipendium.

Červený diplom je zlatá cihla

Mnohem větší odměnou než získání stipendia je získání červeného diplomu. Studijní průměr (GPA, Grade Point Average) a akademická ocenění jsou velmi důležitými ukazateli při hledání zaměstnání, pro udělení stipendia, v přijímacím řízení na doktorský stupeň nebo při rozhodování studentova zaměstnavatele, zda-li mu má proplatit jeho školné. Existuje tedy silná motivace pro dosažení maximálních studijních výsledků. Červený diplom se uděluje za hodnotu průměru GPA 3.84 a vyšší (nejlepší průměr může být GPA 4.00) a označuje se jako „Graduated with Distinction“.

MBA učí člověka myslet a tvrdě pracovat

MBA je vynikající doplněk pro všechny, které baví „ekonomické vzdělání“. Probírá se zde sice mnoho věcí, které se vyučují například na pražské VŠE, avšak v naprosto jiném světle a za jiných podmínek. V rámci MBA dostane člověk šanci vyzkoušet si a ověřit teoretické přístupy při řešení problémů z aktuální praxe, a to pod vedením zkušených odborníků. V MBA člověk pozná, co je to věda aplikovaná v praxi, naučí se anglicky, naučí se tvrdě pracovat, komunikovat s lidmi a především je veden k tomu, aby sám myslel.