Warrant - skladištní list

Nejdříve obecný úvod..

Anglický termín warrant se v praxi používá pro několik různých nástrojů. Ve své podstatě, svými právy a implikacemi se nástroje spojené s warranty příliš neliší, všechny totiž představují něčí záruku za nějakou činnost nebo závazek někoho cosi vydat, ale liší se v podkladovém aktivu, ke kterému se vztahují.

Druhy warrantů

• Jedním z prvních komerčně používaných cenných papírů, kterým se říká warrant, je skladištní list, cenný papír, jimž veřejné skladiště potvrzuje převzetí zastupitelného zboží k úschově.
• V bankovní sféře se pojem warrant používá ve smyslu potvrzení o deponování cenných papírů u peněžního ústavu. Pokud například držitel listinných akcií je nechce mít uskladněny doma, může je za poplatek uschovat v bance, která pak podle dohody může i vykonávat různé služby, jako například výkon vlastnických práv spojených s akciemi (správa dividend, zastupování na valné hromadě, atd.). Banka při převzetí akcií vydává vlastníkovi tzv. warrant.
• Ve středověku se pojem warrant často používal pro list zaručující bezpečnost občana. Tyto warranty vydával například panovník pokud chtěl zaručit někomu bezpečné cestování po zemi.
• Warrant se používá i ve významu zatýkacího rozkazu, jako například evropský zatýkací rozkaz (European Arrest Warrant).
• V posledních letech se na evropských finančních trzích rozšířil pojem warrant jako certifikát pro vydání opční listiny.

Warrant - skladištní list

Jak už bylo zmíněno, warrant jako záruční listina na skladované zboží či krátce skladištní list nebo německy lagerpfandschein je cenný papír, jimž veřejné skladiště potvrzuje převzetí zastupitelného zboží k úschově. Je to listina, kterou vydává administrativa veřejného skladiště dosvědčující ukladateli druh, množství a zpravidla i jakost zboží uloženého ve skladišti.

Skladištní list je převoditelný rubopisem. Majitel zboží uloženého ve skladu ho může prodat a převést dále na jiného majitele jednoduše tak, že warrant podepíše na k tomu určeném místě na druhé straně dokumentu. Kupujícímu warrant pak umožňuje disponovat zbožím uloženým ve skladišti.

Warrant může znít na řad nebo na doručitele. Jestliže skladištní list neobsahuje jméno osoby, na jejíž řad byl vydán, považuje se za vystavený na řad ukladatele.

Z obsahu warrantu musí být dále patrno zejména následující:

• ve kterém skladišti bylo zboží uloženo (firma nebo název a sídlo právnické osoby nebo jméno a místo podnikání, popřípadě bydliště skladovatele a také údaj o fyzickém umístění zboží),
• údaje o ukladateli (firma nebo název a sídlo právnické osoby nebo jméno a místo podnikání, popřípadě bydliště ukladatele),
• doba, na jakou bylo zboží uskladněno,
• místo a datum vydání skladištního listu a
• podpis skladovatele.

Kromě těchto údajů warrant často obsahuje i údaje o pojištění zboží, o clech, která se na zboží vztahují, o daních a jiných poplatcích. Warrant musí být podepsán skladovatelem, tedy úředníkem skladiště, který je k tomu oprávněn.

Právní úprava

V České republice jsou skladištní listy upraveny obchodním zákoníkem ve třetí části, hlavě druhé (Obchodní závazkové vztahy, § 528).

Skladištní listy v mezinárodní dopravě upravují mezinárodní pravidla Incoterms (International Commercial Terms, doložka DAF Delivered at Frontier). Incoterms jsou pravidla pro výklad nejběžněji používaných obchodních doložek v zahraničním obchodě vydaná Mezinárodní obchodní komorou.

Warrant - skladištní list