Quick Ratio Model (QUR)

je finanční model zaměřený na zkoumání likvidity podniku. Quick Ratio poměřuje likvidní aktiva (rychle a snadno převoditelná na hotovost) záměrně nezahrnující zásoby, ku krátkodobým závazkům. Tento indikátor poskytuje informaci o schopnosti podniku dostát svým běžně splatným závazkům bez nutnosti mimořádně prodat zásoby nebo případně jiná ještě méně likvidní aktiva.

Quick Ratio patří do skupiny ukazatelů měřících likviditu podniku. V této skupině se mimojiné nachází i Cash Ratio a Current Ratio.

V porovnání s Cash Ratiem Quick Ratio obsahuje navíc pohledávky. Pohledávky bývají v dobře řízené firmě relativně likvidní aktiva, obvykle jsou splatné do jednoho až dvou měsíců, což je zhruba i časová struktura krátkodobých závazků. V případě nutnosti lze pohledávky promptně odprodat nebo v ideálním případě použít jako zástavu ke krátkodobému překlenovacímu úvěru. Z těchto důvodů je vhodné při posuzování posoudit i tento o něco širší ukazatel než pouze Cash Ratio.

Quick Ratio ve srovnání s Current Ratiem nezahrnuje zásoby. Jak je uvedeno na stránce s Current Ratiem, zásoby mohou zapříčinit podstatné zkreslení ukazatele likvidity. Quick Ratio se snaží brát v úvahu pouze skutečně likvidní a "okamžitě použitelné" zdroje financování.

Všeobecně řečeno, čím jsou aktiva podniku likvidnější (rychleji a snadněji převoditelná na hotovost), tím může být Quick Ratio nižší bez toho, aby byli věřitelé alarmováni. Pro průmyslové podniky se číslo 0,8 často uvádí jako akceptovatelná hodnota. Standardní hodnota zdravé průmyslové firmy bývá často v intervalu 1 až 2. Průměr podniků zahrnutých v indexu S&P500 byl 1,27 v roce 2004.

Vysoké Quick Ratio znamená, že podnik váže pravděpodobně vyšší než potřebné množství prostředků v aktivech, které generují žádný nebo malý zisk, což je jistě nežádoucí z pohledu vlastníků. Příliš vysoké Quick Ratio není v konečném důsledku žádoucí ani pro věřitele, jelikož může signalizovat neschopnost managementu využít efektivně vložené prostředky či vymoci zdroje z pohledávek, což vede ke snížení konkurence schopnosti na trhu a případému úpadku nebo ohrožení odbytiště pro věřitele-dodavatele.

Stejně jako u Current Ratia a Cash Ratia, nevýhodou Quick Ratia je, že ignoruje vzájemné načasování přijaté a vydané hotovosti. Nevýhodou je i fakt, že se jedná o stavovou veličinu, která ve své základní formě měří hodnoty z rozvahy, tedy hodnoty k určitému datu. K podrobnější analýze je tedy vhodné prozkoumat kromě tohoto ukazatele likvidity (případně převedeného na tokový ukazatel) navíc i ostatní ukazatele likvidity (Current Ratio a Quick Ratio), příjmový a výdajový kalendář a strukturu splatnosti pohledávek.

Quick Ratio využívá údajů z rozvahy a jeho vypovídací schopnost je přímo úměrná kvalitě údajů v rozvaze. Pokud podnik zahrnuje v rozvaze množství nedobytných pohledávek, Quick Ratio bude nadhodnocené.

Quick Ratio se občas uvádí i jako Acid-Test Ratio.

Quick Ratio Model (QUR)