Právní formy podnikání

Podniky jednotlivce: živnosti ohlašovací, živnosti koncesované

Živnosti se řídí zákonem 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon). Živností je soustavná činnost provozovaná samostatně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost, za účelem dosažení zisku a za podmínek stanovených tímto zákonem. Podnikatel může provozovat více živností, má-li pro každou z nich živnostenské oprávnění.

Co může a nemůže být činností je uvedeno v zákoně a jeho přílohách. Živností nemohou být mezi jinými například následující činnosti: výkon činnosti lékařů, lékárníků, stomatologů, psychoterapeutů, advokátů, notářů, soudních exekutorů, znalců a tlumočníků, auditorů a daňových poradců, burzovních dohodců a makléřů a dalších profesí, na které se vztahu zvláštní zákon.

Údaje o živnostnících se vedou prostřednictvím živnostenských úřadů v živnostenském rejstříku, který je zčásti veřejným seznamem. Do rejstříku v části, v níž je veřejným seznamem, má právo nahlížet každý a pořizovat si z něj výpisy či opisy.

Živnosti ohlašovací

Při splnění stanovených podmínek smějí být provozovány na základě pouhého ohlášení podaného živnostenskému úřadu na předepsaném formuláři. Má-li ohlášení náležitosti zákona, podnikatel splňuje podmínky stanovené zákonem a netrvá-li překážka provozování živnosti, živnostenský úřad vydá živnostenský list nejpozději do 15 dnů ode dne, kdy mu bylo ohlášení živnosti doručeno.

Oprávnění provozovat živnost vzniká obvykle dnem ohlášení nebo, pokud je v ohlášení uveden pozdější den vzniku živnostenského oprávnění, pak tím dnem.

Průkazem živnostenského oprávnění je živnostenský list.

Zákon rozlišuje následující živnosti:

• Řemeslné - podmínkou provozování živnosti je odborná způsobilost (například výuční list, maturita nebo vysokoškolský diplom)
• Vázané - podmínkou provozování živnosti je jiná odborná způsobilost (například oprávnění o státním odborném dozoru nad bezpečností práce, osvědčení o puncovnictví a zkoušení drahých kovů, atd.)
• Volné - pokud není jako podmínka provozování živnosti odborná způsobilost stanovena

Výčet řemeslných a vázaných živností je uveden v příloze č. 1 a č. 2 živnostenského zákona.

Výhodou podnikání formou živnosti je jeji administrativní nenáročnost a nízké počáteční náklady, především pokud jde o ohlasovací živnost. Nevýhodou je, že podnikatel ručí celým svým majetkem, což může být ale výhodou například při žádosti o bankovní úvěr. Jinak je přístup živnostníka ke kapitálu ve srovnání s obchodními společnostmi limitovaný.

Živnosti koncesované

Smějí být provozovány na základě koncese, kterou uděluje živnostenský úřad. Jejich přehled je v příloze č. 3 živnostenského zákona, jakož i přehled požadované odborné a jiné zvláštní způsobilosti, podmínek, jejichž splnění se vyžaduje pro splnění zákona a orgánu, který se vyjadřuje k žádosti o koncesi.

Je-li k provozování živnosti podle zvláštních předpisů nebo přílohy č. 3 zákona nutné oprávnění, souhlas, povolení nebo vyjádření orgánu státní správy, živnostenský úřad mu předloží podnkatelovu žádost o koncesi. Tento úřad má 30 dnů na poskytnutí odpovědi.

V souhrnu, pokud nejsou komplikace vyžadující výměnu dokumentů mezi živnostenským úřadem a žadatelem o koncesi, živnostenský úřad rozhodne o žádosti o koncesi obvykle do 60 dnů ode dne podání žádosti, pokud v příloze č. 3 není stanoveno jinak.

U koncesovaných živností vzniká oprávnění k provozování dnem nabytí právní moci rozhodnutí o udělení koncese. Průkazem živnostenského oprávnění je živnostenský list s koncesní listinou.

Osobní společnosti: veřejná obchodní společnost, komanditní společnost

Obchodní společnosti, mezi nimi obchodní a kapitálové společnosti a družstva, jsou upraveny v českém právu zákonem 513/1991 Sb. obchodní zákoník. Obchodní společnosti jsou právnickými osobami a podléhají zápisu do obchodního rejstříku. Obchodní společnosti a družstva musí mít účetní závěrku i výroční zprávu ověřenu auditorem.

Veřejná obchodní společnost

je sdružení nejméně dvou podnikatelských subjektů, které podnikají pod společným jménem. Společnost je právnickou osobou a zapisuje se do obchodního rejstříku. Společníci ručí za závazky společnosti společně a nerozdílně celým svým majetkem. Společníkem může být osoba fyzická i osoba právnická. Veřejná obchodní společnost se zakládá sepsáním a podpisem společenské smlouvy a vzniká dnem zápisu do obchodního rejstříku.

Obchodní jméno musí obsahovat označení "veřejná obchodní společnost". Tento dodatek může být nahrazen zkratkou "veř. obch. spol." nebo "v.o.s.". Obsahuje-li firma jméno alespoň jednoho ze společníků, postačí dodatek "a spol.".

Nevýhodou v.o.s. je neomezené ručení vlastníků. V porovnání se společností s ručením omezeným jsou výhodou menší nároky na zakládající kapitál. Vzhledem k tomu, že při zakládání společnosti je nutné projít zhruba stejným procesem jako při zakládání s.r.o., je jednodušší a praktičtější zvolit s.r.o. (za předpokladu dostupnosti vstupního kapitálu nutného pro založení s.r.o.).

Fyzická nebo právnická osoba může být společníkem s neomezeným ručením pouze v jedné společnosti.

Neomezenost ručení u této formy podnikání je obrovskou nevýhodou v případě úmrtí jednoho z podnikatelů. Ve společnosti sice podnikají sami za sebe, ale ručí celým svým majetkem a mají společné účetnictví. V případě úmrtí se pak věřitelé obracejí na „žijící společníky“, jejichž podnikání se může zablokovat. Pokud je ve firmě nějaký majetek, například zásoby, vyřizuje se v rámci dědického řízení. Dokud neproběhne, což může být komplikovaná záležitost na několik měsíců i let, je chod společnosti ochromen.

Komandititní společnost

je obchodní společnost, kterou zakládají dva nebo více společníků, z nichž jeden nebo více ručí za závazky společnosti do výše svého vkladu (tzv. komanditisté) a jeden nebo více společníků ručí celým svým majetkem (tzv. komplementáři). Obchodní řízení firmy přísluší pouze komplementářům, komanditisté mají pouze kontrolní pravomoc.

Obchodní jméno musí obsahovat označení „komanditní společnost“. Tento název je ale možno zkrátit na „kom. spol.“ nebo „k.s.“. Jestliže obsahuje název společnosti jméno komanditisty, ten pak ručí za závazky společnosti stejně jako komplementář.

Kapitálové společnosti: společnost s ručením omezeným, akciová společnost

Kapitálové společnosti jsou upraveny v českém právu zákonem 513/1991 Sb., obchodní zákoník.

Společnost s ručením omezeným

patří k základním typům tzv. kapitálových společností. Její základní jmění (kapitál) tvoří vklady společníků. Těch může být maximálně 50, přičemž nezáleží, zda-li jsou to fyzické nebo právnické osoby. Společnost s ručením omezeným může být založena fyzickými i právnickými osobami. Za závazky společnosti odpovídá společnost celým svým majetkem, jednotliví společníci pouze do výše svého zapsaného (v obchodním rejstříku) a doposud nesplaceného vkladu.

Obchodní jméno musí obsahovat označení "společnost s ručením omezeným", "spol s r. o.", nebo "s.r.o.". Nejvyšším orgánem společnosti je valná hromada, statutárním orgánem je jednatel nebo jednatelé.

Výhodou s.r.o. je omezení ručení vlastníka na majetek společnosti a relativně jednoduchý způsob založení. V porovnání s akciovou společností může být nevýhodou nízká likvidita majetkových účastí společníků. Nevýhodou může být i omezení na počet společníků.

Akciová společnost

je společnost, jejíž základní jmění je rozvrženo na určitý počet akcií o určité nominální hodnotě. Společnost může být založena jedním zakladatelem (je-li jím právnická osoba) nebo více zakladateli. Zakládají-li společnost dva nebo více zakladatelů, uzavírají zakladatelskou smlouvu. Zakládá-li společnost jeden zakladatel, sepisuje zakladatelskou listinu.

Součásti zakladatelské smlouvy a listiny je návrh stanov společnosti. Podpisy na dokumentech musí být úředně ověřeny. Minimální výše základního jmění činí 2 mil. Kč při neveřejném úpisu základního jmění. V případě založení společnosti na základě veřejné výzvy k upisování akcií je minimální požadované základní jmění 20 mil. Kč.

Akciová společnost odpovídá za své závazky celým svým jměním, akcionář za závazky společnosti neručí.

Výhodou a.s. je kromě omezení ručení vlastníka na majetek společnosti přístup ke kapitálu prostřednictvím obchodování akciemi na kapitálových trzích. Z toho vyplývá výhoda snadné převoditelnosti vlastnictví majetkové účasti v podniku. Nevýhodou je administrativní náročnost založení podniku a nároky na počáteční zakládající kapitál.

Další formy podnikání

Družstvo

Družstvem se rozumí organizace tvořená společenstvím neuzavřeného počtu osob založeným za účelem podnikání nebo zajišťování hospodářských, sociálních nebo jiných potřeb svých členů. Cílem družstva není vytvářet zisk, ale poskutovat dosažení užitku svým členům.

Družstvo se rovněž zapisuje do obchodního rejstříku a musí mít nejméně pět členů; to neplatí, jsou-li jeho členy alespoň dvě právnické osoby. Za porušení svých závazků odpovídá družstvo celým svým majetkem. Základní kapitál musí činit nejméně 50 000 Kč.

Družstvo jako forma podnikání je upraveno zákonem 513/1991 Sb., obchodní zákoník.

Občanské sdružení

Občanská sdružení (spolky: například Spolek přátel výtvarných umělců Mánes, kluby: například Klub českých turistů, svazy: například Agrární komora ČR) se řídí úpravou zákona 40/1964 Sb., občanský zákoník. Spíš než o formu podnikání se ale jedná pouze o sdružení osob, aby se společně přičinily o dosažení sjednaného účelu. Sdružení totiž nemají způsobilost k právům a povinnostem, a tak nemohou uzavírat smlouvy.

Majetek získaný při výkonu společné činnosti se stává spoluvlastnictvím všech účastníků. Podíly na majetku získaném společnou činností účastníků jsou stejné, není-li smlouvou určeno jinak. Ze závazků vůči třetím osobám jsou účastníci sdružení zavázáni společně a nerozdílně.

Neomezenost ručení u této formy podnikání je obrovskou nevýhodou v případě úmrtí jednoho z podnikatelů. Ve sdružení sice podnikají sami za sebe, ale ručí celým svým majetkem a mají společné účetnictví. V případě úmrtí se pak věřitelé obracejí na „žijící společníky“, jejichž podnikání se může zablokovat. Pokud je ve firmě nějaký majetek, například zásoby, vyřizuje se v rámci dědického řízení. Dokud neproběhne, což může být komplikovaná záležitost na několik měsíců i let, je chod společnosti ochromen.

Další

Rozpočtové organizace (školy, soudy, prokuratura, státní zdravotnická zařízení, apod.)
Příspěvkové organizace (různá kulturní zařízení, jako např. divadla, knihovny, muzea, galeria apod.)
Nadace (zakládány pro dosahování a podporu obecně prospěšných humanítních cílů-např. Nadace Český literární fond)


Tyto právní formy se řídí zvláštními předpisy.

Právní formy podnikání