Zrušení, likvidace, zánik společnosti

Zrušení a zánik společnosti se řídí v České republice zákonem 513/1991 Sb., obchodní zákoník. Ve smyslu §68 obchodního zákoníku jsou upraveny dva způsoby zrušení společnosti, a to:

• Zrušení s likvidací
• Zrušení bez likvidace

Rozdíl mezi těmito druhy zrušení podniku spočívá v tom, že v případě zrušení podniku bez likvidace přechází jmění společnosti na právního nástupce. Tímto procesem obvykle prochází podnik v případě sloučení, splynutí nebo rozdělení. V druhém případě se v rámci úkonů vedoucích k zániku společnosti majetek rozdělí mezi věřitele, pokud uplatňují své pohledávky, a zbytek mezi vlastníky.

Pro zrušení společnosti mohou existovat různé důvody, mezi nimi například:

• Uplynutí doby, na kterou byl podnik založen
• Dosažení účelu, pro který byl zřízen
• Rozhodnutá společníků o zrušení podniku
• Rozhodnutí soudu o zrušení podniku
• Rozhodnutí o sloučení, splynutí nebo přeměně v jinou společnost nebo družstvo
• Zvláštní důvody
• Smrt společníka
• Zánik právnické osoby, která je společníkem
• Zbavení nebo omezení právní způsobilosti společníka
• Výpověď společníka (v případě založení společnosti na dobu neurčitou)
• Prohlášení konkursu nebo zamítnutí návrhu na prohlášení konkursu pro nedostatek majetku

Zánik společnosti

Společnost zaniká ke dni výmazu z obchodního rejstříku. Zániku společnosti předchází její zrušení, a to buď s likvidací nebo bez likvidace. Likvidací rozumíme takové aktivity společnosti, které následují po rozhodnutí o ukončení podnikatelské činnosti podniku. Rozhodnutí o zrušení firmy může být dobrovolné, nebo vynucené.

Častou formou zániku je zrušení a zánik bez likvidace. Děje se tak obvykle dobrovolným rozhodnutím vlastníka. Pokud se společnost ruší tímto způsobem, proces je obvykle ve srovnání s jinými formami likvidace rychlý a odehrává se v zájmu a se souhlasem všech zůčastněných stran. Jak už bylo uvedeno, tato situace se vztahuje mimojiné i na sloučení, splynutí nebo rozdělení podniku, ale také na přeměnu firmy v jinou právní formu.

K tomu, aby mohlo dojít k realizaci zániku bez likvidace, například v důsledku sloučení firem, je nezbytné, aby statutární orgány zúčastněných společností vypracovaly projekt přeměny. Jedná se o rozsáhlý a věcně náročný dokument, který slouží jako základ pro rozhodování vlastníků o přeměně. K důležitým, pracným a finančně náročným součástem projektu patří audit, tržní ocenění transformujících se společností nezávislými znalci a v případě akciových společností stanovení výměnného poměru akcií.

Další častou formou zániku podniku je jeho zrušení s likvidací na základě rozhodnutí soudu. Tyto případy řeší explicitně obchodní zákoník a je v nich důležité dbát na vliv likvidace na věřitele, zaměstnance a společníky, protože jejich práva jsou obchodním zákoníkem chráněna a v jejich zájmu soud rozhoduje.

Zániku společnosti rozhodnutím soudu je obvykle nedobrovolným důvodem. Soud rozhoduje zejména v následujících případech:

• V uplynulých dvou letech se nekonala valná hromada nebo nebyly v uplynulém roce zvoleny orgány společnosti, kterým skončilo funkční období před více než jedním rokem (nestanoví-li obchodní zákoník jinak) anebo společnost po dobu delší než dva roky neprovozuje žádnou činnost
• Společnost pozbývá oprávnění k provozování podnikatelské činnosti
• Zaniknou předpoklady vyžadované zákonem pro vznik společnosti nebo společnost nemůže vykonávat činnost pro nepřekonatelné rozpory mezi společníky
• Společnost porušuje povinnost vytvářet rezervní fond
• Společnost porušuje ustanovení § 56 odst. 3 obchodního zákoníku (tj. činnost, kterou podle zvláštních předpisů mohou vykonávat pouze fyzické osoby a je zapsána jako předmět podnikání obchodní společnosti nebo družstva, není zákonem stanoveným způsobem vykonávána)
• Společnost neplní povinnost uloženou rozhodnutím Úřadu pro hospodářskou soutěž podle § 11 odst. 2 zákona č. 63/1991 Sb., o ochraně hospodářské soutěže

Pokud o zrušení společnosti rozhoduje soud, pak ustanovuje likvidátora, v jiných případech určuje likvidátora statutární orgán společnosti (není-li společenskou smlouvou nebo stanovami určeno jinak).

Likvidace společnosti

Likvidace firmy je jednou z forem rušení společnosti, která vyvolává zdání katastrofy a často bývá spojována s neschopností nebo neúspěchem v podnikání. Podnik však může být úspěšně likvidován i tehdy, jestliže žádné problémy nemá a výnos z likvidace může být pro vlastníky zajímavější než pokračování v podnikání, což bývá sice neobvyklá situace, ale i takové přináší ekonomická realita.

Likvidace je zákonem řízený postup, při němž dochází k mimosoudnímu vyrovnání majetkových vztahů zanikající právnické osoby, podniku.

Schematicky má likvidace v zásadě čtyři etapy:

• Rozhodnutí o vstupu podniku do likvidace (tj. zrušení obchodní společnosti likvidací)
• Předložení návrhu na rozdělení likvidačních zůstatků, (tj. sestavení likvidačního plánu)
• Realizace plánu likvidátorem (tj. rozdělení likvidačního zůstatku a skončení likvidace)
• Výmaz společnosti z obchodního rejstříku

Postup při zániku společnosti

se skládá z mnoha kroků, které mohou dohromady trvat zpravidla několik měsíců, ale jak dokazuje česká praxe v případě velkých ekonomických celků i několik let.

Postup likvidace podniku vyplývá ze zákona a může jej provádět pouze likvidátor. Tím je osoba, zpravidla fyzická osoba, na niž přechází působnost statutárního orgánu v rozsahu omezeném na likvidaci společnosti. Na likvidátora přechází právo jednat jménem společnosti a je placen z prostředků společnosti. Musí se jednat o osobu způsobilou k právním úkonům.

O průběh likvidace se stará likvidátor, jehož postup práce je možné shrnout do následujících kroků:

• Rozhodnutí o zrušení společnosti
• Zjištění, zda není společnost předlužená (pokud ano, pak podání návrhu na prohlášení konkursu a následné konkursní řízení)
• Oznámení a zveřejnění vstupu společnosti do likvidace, přechod pravomocí na likvidátora a registrace likvidace i likvidátora v obchodním rejstříku (název firmy v obchodním rejstříku se doplní o dovětek "v likvidaci"); likvidátor se stává statutárním orgánem společnosti
• K datu likvidace se sestaví mimořádná účetní závěrka, která předchází dni vstupu do likvidace, ke kterému likvidátor sestavuje tzv. zahajovací likvidační rozvahu
• Sestavení zahajovací likvidační účetní závěrky
• Soupis aktiv, pasiv a mimobilančních položek
• Sestavení rozpočtu a plánu likvidace
• Řešení pracovněprávních záležitostí
• Likvidátor oznámí vstup společnosti do likvidace všem známým věřitelům a vyzve je, aby přihlásili své pohledávky
• Jednání s úřady a bankami, jednání s obchodními partnery, úpravy a dodatky ke smlouvám
• Prodej majetku (veřejná dražba, veřejná soutěž, přímý prodej, apod.)
• Likvidace pohledávek (odkupem nebo upomínkami, atd.)
• Vypořádání odvodů, daní a poplatků
• Splacení úvěrů a vypořádání věřitelů
• Předložení zprávy o průběhu likvidace (v okamžiku, kdy jsou uhrazeny veškeré závazky likvidované společnosti a zbývá pouze likvidační zůstatek)
• Návrh rozdělení likvidačního zůstatku mezi společníky a předložení návrhu ke schválení společníkům (k témuž dni je sestavována likvidátorem mimořádná účetní závěrka; likvidátor sestavuje seznam společníků a vyplácí likvidační zůstatek)
• Společnost zaniká výmazem z obchodního rejstříku, o který likvidátor požádá do 30 dnů od skončení likvidace (k tomuto dni sestavuje likvidátor také konečnou účetní závěrku, která tvoří součást přílohy k žádosti o výmaz z obchodního rejstříku)

Prohlášení konkursu

Konkurs je způsob admiinstrace společnosti, kdy ta je předlužena a soudem je na ni, na základě návrhu věřitelů, uvaleno konkursní řízení. Rozdíl mezi konkursem a soudem nařízenou likvidací je důvod jejich vzniku. Soudem nařízená likvidace se provádí při zániku podniku z jiných důvodů než je předlužení (důvody uvedeny na jiném míste ně této stránce). Konkurs je uvalen na společnost v případě jejího předlužení.

Usnesení se vyvěsí na úřední desku soudu, zapisuje se do obchodního rejstříku a oznamuje katastrálním úřadům. Dnem prohlášení konkursu se dlužník stává úpadcem. Oprávnění nakládat s majetkem přechází na správce konkursní podstaty, kterého ustanovuje soud. Konkursní podstatu tvoří veškerý majetek dlužníka. Nesplatné závazky a pohledávky se stávají splatnými. Zanikají úpadcovy příkazy, plné moci, prokury a dosud nepřijaté návrhy na uzavření smluv.

Konkursní řízení je upraveno zčásti zákonem 513/1991 Sb., obchodní zákoník, a především zákonem 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání.

Nucené vyrovnání

Pokud ještě nedošlo v konkursu k vydání rozvrhového usnesení, může úpadce navrhnout, aby konkurs byl ukončen nuceným vyrovnáním. Úpadce musí uvést, jaké vyrovnání nabízí, přičemž uspokojení pohledávek věřitelů musí být vyšší než v případě pokračování konkursu.

Předpokladem, aby soud nucené vyrovnání akceptoval, je souhlas většiny věřitelů (3/4 přihlášených pohledávek), uspokojení oddělených věřitelů, pohledávek za podstatou, pohledávek 1. třídy, ostatním věřitelům musí být nabídnuto alespoň 15 % jejich pohledávek do 1 roku od podání návrhu.

Zrušení, likvidace, zánik společnosti