Definice cíle SMART (Project Management)

SMART je souhrn pravidel, která pomáhají především v rámci projektového managementu (Project Management) efektivně definovat rámec či cíl projektu a navrhovaného řešení. Pravidla SMART lze ale uplatnit i v jiných oblastech, kde je třeba nějakým efektivním způsobem definovat cíle. Velice dobrým příkladem využití těchto pravidel, se kterým je možné setkat se ve velkých společnostech s kvalitně zavedenými nástroji pro Human Resource Management, je stanovení osobních cílů v osobním profilu zaměstnance (performance management). Zaměstnanec má povinnost zpravidla jednou nebo dvakrát do roka stanovit si své osobní cíle, které jsou při jeho zhodnocovacím procesu konfrontovány s realitou a zaměstnanec je pak na základě plnění svých osobních cílů, které si sám stanoví, hodnocen.

V okamžiku, kdy v počáteční fázi projektového managementu definujeme obsah a cíle projektu, je nutno zamyslet se nad kvalitativními stránkami našeho vymezení. Řešení v rámci projektového managementu by mělo být definováno podle pravidel známých souhrnně jako SMART.

S_pecific

Navrhované řešení nebo příležitost by měly být přesně popsány. Pokud jsme schopni jednoznačně odpovědět na otázku co je přesně a konkrétně předmětný problém a jak jej hodláme vyřešit, pak jsme problém popsali podle tohoto pravidla.

Příklad navrhovaného SMART řešení pro tým, jehož úkolem je navrhnout novou strategii pro získávání nových zaměstnanců: „Náš tým navrhne strategii pro získávání nových zaměstnanců a naplnění volných pracovních pozic, která může být uvedena v praxi do května 20xx a která obsahuje alespoň tři technologická řešení doplněná o prvky osobního kontaktu.“ Jak je vidět, tato definice navrhovaného řešení poskytuje odpověď na otázku, jak bude současný problém (neefektivní nábor zaměstnanců) vyřešen. Z definice cíle se dozvídáme o konkrétních nástrojích, a to, že nová strategie bude obsahovat tři technologická řešení a prvky osobního kontaktu.

M_easurable

Navrhované řešení by mělo být měřitelné. K vymezení tohoto pravidla nám pomůže například otázka, která se ptá, jak poznáme, že řešení je úspěšné. Každý projektový plán by měl obsahovat i kontrolu úspěšnosti našeho řešení, která musí být definována už na začátku.

Příklad: „Navrhovaná strategie pro získávání nových zaměstnanců přispěje ke snížení počtu zaměstnanců v oddělení náboru nových zaměstnanců (měřeno počtem pracovníků a objemem mezd), ke zvýšení počtu uchazečů o nabízené pracovní pozice (meřeno mírou ohlasů na zvolené prvky nové strategie) a ke zvýšení kvality náborového programu (měřeno zpětnou vazbou kandidátů).“ Z definice se dozvídáme, jak bude možné úspěšnost navrhovaného řešení kontrolovat.

A_ligned

Řešení musí odpovídat potřebám svého příjemce. Je zřejmě jasné, že by nebylo vhodné navrhovat celostátní náborovou kampaň zaměřenou na studenty středních škol, pokud klient je lokálně orientovaná firma s potřebou specializovaných odborníků s mnoha lety zkušeností.

R_ealistic

Řešení musí být realistické. Při úvaze o tomto pravidle bychom si měli položit otázku, zda-li je možné navrhované řešení vůbec realizovat a dosáhnout požadovaných výsledků. Stanovení cíle například 200 uchazečů o volnou pracovní pozici během dvou týdnů je reálné v době a místě s vysokou nezaměstnaností, ale značně nadhodnocený cíl v době nebo místě s přezaměstnaností a nedostatkem volných cílových uchazečů.

T_imed

Další otázku, kterou bychom si měli položit při vymezení navrhovaného řešení je časový rámec pro uvedení řešení v praxi. Například řešení vymezené jako „Náš tým navrhne strategii pro získávání nových zaměstnanců a naplnění volných pracovních pozic, která může být uvedena v praxi do května 20xx a která obsahuje alespoň tři technologická řešení doplněná o prvky osobního kontaktu.“ v sobě zahrnuje i dobu, do kdy klient může počítat se zhotovením zakázky. Tato definice navrhovaného řešení poskytuje odpověď na otázku, kdy bude současný problém řešen.

Definice cíle SMART (Project Management)