Balanced ScoreCard (BSC)

Balanced ScoreCard, strategický integrovaný systém měření a řízení výkonnosti podniku vynalezený ekonomy Kaplanem a Nortonem, je metoda strategického řízení procházející napříč celým podnikem. Jde o v současné době jeden z nejkomplexnějších manažerských přístupů.

Balanced ScoreCard představuje strategický systém řízení organizace, který prakticky rozpracovává a převádí poslání a vizi organizace (mission and vision) do specifických cílů a úkolů, do uceleného a srozumitelného souboru měřítek a ukazatelů finanční a nefinanční výkonnosti. Měřítka a ukazatele pak poskytují rámec pro posuzování úspěšnosti strategie a systému řízení. Doplňující funkcí BSC je dokumentace specifické strategie organizace.

Jde o systém sledování a managementu podniku ve čtyřech oblastech:

  a) finanční hodnoty,
  b) perspektiva zákazníka,
  c) podnikové procesy a
  d) inovace, učení se, flexibilita a růst.

Finanční hodnoty: Včasná a přesná finanční data byla, jsou a vždy budou velmi důležitým aspektem řízení podniku. Pánové Kaplan a Norton ve svých studiích ale navíc tvrdí, že důležitost v současné praxi kladená na pouhé finanční ukazatele má za následek situaci v řízení podniku nevyváženou s ohledem na další perspektivy. Aby podnik dosáhl svých cílů, je nutné brát větší ohled i na další oblasti související s financemi, a to například analýzu rizik a cost-benefit analýzu.

Perspektiva zákazníka: Jak ukazuje světová praxe (především v USA), podniky kladou čím dál tím větší důraz na budování kladných vztahů se zákazníky. Spokojenost zákazníka je v dnešní době všeobecně mnohem důležitější faktor v podnikové filosofii než kdykoliv dříve. Nespokojený zákazník nejen přejde ke konkurenci, ale navíc s sebou může přetáhnout i další zákazníky. Ukazatele naznačující klesající zákaznickou spokojenost se v managementu často používají jako předzvěsti špatných budoucích výsledků (i pokud současné finanční indikátory jsou lepší než očekávání).

Podnikové procesy: Měřítka a ukazatele z této oblasti napovídají managementu o zdraví podniku, zda-li produkty a služby odpovídají požadavkům zákazníků (podniková mise). Měřítka a ukazatele by měly být navrženy těmi, kdo znají podnikové procesy nejlépe.

Inovace, učení se, flexibilita a růst zahrnují jak vzdělávání zaměstnanců, tak budování podnikové kultůry, schopnost reagovat na změny a zlepšování podnikových procesů. V organizacích založených na využití intelektuálních hodnot jsou lidské zdroje hlavním zdrojem inovace a růstu. Kaplan a Norton zdůrazňují, že "učení se (learning)" je něco jiného než "trénování (training)". Zatímco "training" využívá instruktory a trenéry, "learning" zahrnuje rádce, tutory, pomoc. Learning v sobě zdůrazňuje iniciativu a vlastní přístup zaměstnance, vzájemnou komunikaci mezi pracovníky, kreativní myšlení "out of the box" a další především neautoritativní způsoby intelektuálního zhodnocení. Tato perspektiva zahrnuje například využití podnikového intranetu jako informačního zdroje.

Přínos použití Balanced ScoreCard je zejména v oblasti prezentace výsledků podniku vrcholovému vedení a pro účely porovnávání dosaženého zlepšení v podnikových procesech.

Balanced ScoreCard je stavebním kamenem integrovaného manažerského systému, který určuje priority a kritické faktory úspěšnosti, slaďuje a podporuje klíčové procesy organizace. Principy manažerské metody Balanced ScoreCard jsou:

• vyjasnění a aktualizace strategie (zaměření na budoucnost),
• projednání strategie uvnitř organizace,
• propojení cílů oddělení a jednotlivců s celkovou strategií (dekompozice strategie),
• určení a dohoda strategických iniciativ (komunikace),
• získání pružné zpětné vazby o výkonnosti procesů (zpětná vazba),
• stanovení procesu učení a neustálé zlepšování organizace (kauzalita),
• identifikace a analýza potenciálních podnikatelských rizik,
• zavedení důsledného řízení rizik.

Balanced ScoreCard nejen sleduje pokrok při dosahování strategických cílů, ale i umožňuje monitorovat a průběžně upravovat zavádění strategie. BSC propojuje strategické oblasti s operativními a řeší tak jeden z hlavních problémů strategického řízení.

Balanced Scorecard klade vysoké požadavky na komunikaci a spolupráci zainteresovaných účastníků a jak praxe ukazuje, podcenění této komponenty je jedním ze základních příčin neúspěchu při implementaci BSC.

V praxi vypadá Balanced ScoreCard tak, že se definují

• záměry, cíle a mezicíle nutné k uskutečnění podnikové mise a vize,
• měřítka a ukazatele výkonnosti jejich plnění,
• cílové nebo očekávané hodnoty pro definovaná měřítka a ukazatele výkonnosti,
• kroky a aktivity nutné k dosažení stanovených cílů, mezicílů a záměrů,

a to pro každou z klíčových oblastí (finanční hodnoty, perspektiva zákazníka, podnikové procesy a inovace, učení se, flexibilita a růst). Především záměry, cíle a mezicíle se stanoví s ohledem na každou z klíčových oblastí BSC, odtud slovo "Balanced" (česky: "vyvážený"). Čtyři výše uvedené aspekty systému se stanoví na začátku sledovaného období -- k této části metody Balanced ScoreCard se vztahuje slovo "Card" (česky: "lístek", "karta"). Součástí počátečního nadefinování je i určení rolí a zodpovědnosti lidského kapitálu. Na konci období se pak plnění programu a úspěšnost jednotlivých částí systému BSC i celku hodnotí, odtud slovo "Score" (česky: "hodnocení").

Balanced ScoreCard (BSC)