Středoevropské centrum pro finance a management

2012-05-01

SEPA - Jednotná oblast pro platby v eurech

Myšlenka jednotného vnitřního trhu EU se projevila i v odvětví platebních služeb, a to v podobě projektu jednotné oblasti pro platby v eurech – SEPA (Single Euro Payments Area). Cílem je, aby pro platby v eurech nebylo rozdílu mezi vnitrostátními a přeshraničními. Prostředkem je používání výhradně jen celounijních platebních nástrojů, při současném zákazu používání všech ostatních. Primárně se to sice týká jen států eurozóny, platby v eurech ovšem jsou běžnou praxí v celé EU, takže dopad těchto aktivit je celounijní.

SEPA je původně projektem tržních subjektů, tj. bank. První plány projektu se datují již k počátku třetího tisíciletí. Vizí do budoucna je mít jednotné pan-evropské nástroje pro všechny představitelné platby v eurech. S předpokladem, že rozvinuté a efektivní metody placení resp. standardy budou využitelné i pro ostatní národní měny. Ať už se to týká inkas, úhrad, platebních karet či například elektronické fakturace. Obecně, odvětví plateb se vyvíjí v souvislosti s technologickým pokrokem. Přitom výsledkem nekoordinovaných inovací může být spousta vzájemně nekompatibilních platebních nástrojů, které bude následně potřeba pracně regulovat nebo vymýtit a naopak, výsledkem přehnané regulace zase může být nedostatek inovací a zaostávání za technologickým vývojem. Je proto potřeba najít vhodnou rovnováhu mezi liberálním přístupem a regulací.

Tradičními, nejpoužívanějšími a nejsnáze regulovatelnými platebními nástroji jsou úhrady a inkasa. Ostatní platební nástroje jako např. platební karty či elektronické faktury mají v různých členských státech EU různý vývoj a celounijní standardizace je stále ještě otázkou budoucnosti. Byly vytvořeny celounijní platební nástroje resp. schémata pro úhrady a inkasa v eurech – SEPA Credit Transfer (SCT) a SEPA Direct Debit (SDD). Pravidla pro tyto nástroje vydává a aktualizuje Evropská platební rada (EPC rulebooks). Přistoupení ke schématům a dodržování jejich pravidel je na rozhodnutí každého poskytovatele platebních služeb (dále jen „PPS“).

Dosavadní vývoj SEPA

Legislativním základem SEPA je směrnice o platebních službách na vnitřním trhu (2007/64/ES), harmonizující pravidla platební styku v celé EU. Dle nařízení o přeshraničních platbách v eurech (původně 2560/2001, nově 924/2009) musí být poplatky za úhrady a inkasa v eurech stejné pro všechny platby (nezáleží zda vnitrostátní či přeshraniční).

SEPA úhrady byly uvedeny na trh počátkem roku 2008, SEPA inkasa koncem roku 2009. Mnohé, zejména velké evropské banky již zpočátku investovaly do implementace těchto platebních nástrojů nemalé prostředky. O jejich používání však mezi uživateli (ať už retailovými, korporátními či z veřejné sféry) nebyl valný zájem a jejich využití bylo dlouhodobě marginální, bez potřebného růstového trendu. Poptávka nadále ze setrvačnosti přetrvávala po zavedených, tradičních, národních platebních eurových schématech a SEPA nástroje byly využívány zejména pro přeshraniční platby v eurech, což vedlo k jakési „miniSEPA“. Jelikož přirozeným vývojem by zřejmě nebylo možné dosáhnout stavu, kdy národní úhrady a inkasa zaniknou samy od sebe a pro všechny platby v eurech, z nichž drtivá většina je a bude vždy vnitrostátních, budou používány celounijní platební nástroje SEPA, bylo přistoupeno k celoevropské právní regulaci v podobě nařízení, přímo závazného právního aktu pro celou EU.

V březnu 2012 bylo publikováno tzv. nařízení SEPA (č. 260/2012), které od 1. února 2014 definitivně zakazuje dosavadní národní úhrady a inkasa v eurech a nařizuje se tak plný přechod na SEPA platební nástroje. Pro státy mimo eurozónu totéž platí až od 31. října 2016.

Jsou stanoveny technické požadavky pro tyto celoevropské úhrady a inkasa, které musí PPS dodržovat a implementovat. Pro PPS v EU tak odpadá nutnost pro úhrady a inkasa v eurech paralelně udržovat národní specifická schémata. Uživatelé budou moci provádět přeshraniční platby v eurech za stejných podmínek jako vnitrostátní.

Klíčové oblasti přechodu na SEPA

Klíčové oblasti přechodu na SEPA úhrady a inkasa v eurech v EU jsou stanoveny zmíněným nařízením č. 260/2012. Lze je stručně charakterizovat následujícím způsobem:

PPS musí mít stejná pravidla pro vnitrostátní či přeshraniční úhrady resp. inkasa. Pokud lze na platební účet příjemce poslat peníze v eurech vnitrostátně, tj. je-li účet dosažitelný, musí být dosažitelný i pro přeshraniční transakce. V opačném gardu totéž platí pro inkasa – lze-li inkasovat od plátce v eurech vnitrostátně, musí to být umožněno i přeshraničně. Pravidlem „většina z většiny“ je zajištěn zákaz např. čistě regionálních úhrad či inkas v eurech – jsou sice teoreticky umožněny i jiné úhrady než SCT dle EPC rulebooks, nicméně musí být opravdu celounijní, resp. většina PPS v EU, a to ve většině členských států, je musí poskytovat. Podobně tomu je u inkas SDD. V EU existují různé platební systémy pro zúčtování retailových transakcí - PPS je nařízeno, aby úhrady a inkasa v eurech prováděli jen přes ty systémy, které jsou vzájemně interoperabilní na základě stanovených standardů.

Jednotným standardem pro zasílání finančních zpráv bude ISO 20022 XML. Celounijně standardizovaným formátem čísla účtu bude IBAN (International Bank Account Number). Dosavadní národní formáty čísla účtu (BBAN – Basic Bank Account Number) pro platby v eurech budou zakázány. Pro uživatele se jedná o významnou změnu – IBAN je přece jen výrazně delší a uvádění tak dlouhého řetězce znaků zjevně není příliš komfortní. Tento diskomfort se evropští regulátoři pokusili zjemnit tím, že uživatel nebude již muset od roku 2016 uvádět BIC (Business Identifier Code), což je de facto „adresa“ platby, určující při úhradě PPS příjemce (při inkasu PPS plátce). Tím se situace zkomplikovala, neboť sice ve většině členských států EU lze BIC vyčíst přímo z IBAN, ne však ve všech. Např. platba na účet do banky nacházející ve státě, kde není možno vyčíst příslušnou banku přímo z čísla účtu, klade na PPS plátce nároky ve formě zjišťování, kam vlastně platbu směrovat. Varianty mohou být různé, od celounijní databáze čísel účtů po přečíslování účtů v „nekompatibilních“ státech, ale toto je ponecháno na tržních subjektech, ať se mezi sebou domluví a situaci nějak vyřeší. Lze předpokládat, že tento kontroverzní benefit pro uživatele vyvolá PPS značné náklady.

Z historických důvodů jsou inkasa v různých státech prováděna různě, s různými stupni ochrany uživatele. Nově bude celounijně standardizováno právo plátce stanovit limit inkasa na určitou částku či periodicitu. Dále jeho PPS ověří u každé inkasní transakce, zda je s povolením k inkasu v souladu. Navíc si lze vytvořit seznam povolených či naopak blokovaných příjemců. V některých zemích taková opatření nejsou zvykem a je běžnou praxí, že banka nic nekontroluje, transakci pouze provede. Inkasovat může prakticky každý, komu to plátce povolí (pozn.: platební účet je náchylný k podvodům, kdy stačí znát jen číslo účtu), přičemž v případě nesolidního jednání příjemce a neodůvodněných inkas je plátce ochráněn pouze možností dostat své peníze v určité lhůtě zpět bez udání důvodu (tzv. refund).

Zakazují se mezibankovní poplatky (interchange fee) u inkas. Jsou umožněny pouze pro nesprávně provedené, tzv. R-transakce, a to jen za splnění určitých podmínek. Dále se zakazuje, aby si plátci úhrad či příjemci inkas v eurech mohli vybírat, do které země peníze pošlou resp. ze které budou inkasovat, a do které resp. ze které ne. Jinými slovy, nebudou moci odmítnout poslat platbu či inkasovat jen proto, že se jim nechce provést přeshraniční transakci. Pravidlo o shodných poplatcích (viz nařízení č. 924/2009) je samozřejmě předpokladem.

Výjimky

Je namístě rovněž poznamenat, že veškeré uvedené požadavky na úhrady a inkasa v eurech se netýkají transakcí mezi PPS navzájem, transakce zpracovávané přes platební systémy určené pro systémově významné velkoobjemové platby či elektronické peníze dle směrnice 2009/110/ES. Tyto případy jsou z působnosti nařízení č. 260/2012 vyňaty.

Ing. Pavel Švec
Diskuzní fórum:
Dukiszín fmóur:
Diskuzi k tomuto článku najdete dále na této stránce (pod zobrazením doporučených zdrojů).
Doporučené zdroje informací:
Depéurčono zjpdre ifnoírcma:
  • Nařízení Evropského Parlamentu a Rady (EU) č. 260/2012, kterým se stanoví technické požadavky pro úhrady a inkasa v eurech a kterým se mění nařízení (ES) č. 924/2009
  • Evropský parlament: Summary of Regulation 260/2012 (February 2012), dostupné na http://www.europarl.europa.eu/oeil/popups/summary.do?id=1191916&t=d&l=en
  • Evropská komise: FAQ by the European Commission on Full SEPA Migration (December 2011), dostupné na http://europa.eu/rapid/pressReleasesAction.do?reference=MEMO/11/936
  • Evropská komise: Posouzení dopadů nařízení SEPA, dostupné na http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=SEC:2010:1583:FIN:CS:PDF
  • Evropská komise: Shrnutí posouzení dopadů nařízení SEPA, dostupné na http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=SEC:2010:1583:FIN:CS:PDF

Máte odbornou práci, studii nebo analýzu, o kterou byste se s námi rádi podělili? Chybí něco na těchto stránkách? Napište nám.

Nejsledovanější knihy:   
Nejsledovanější knihy:   
Ekonomie
Holman Robert
(Sledovanost: 107)
Introduction to Financial Accounting
Charles T. Horngren, Gary L. Sundem, John A. Elliott, Donna Philbrick
(Sledovanost: 98)
Marketing
Boučková Jana, a kol.
(Sledovanost: 98)
(Sledovanost: 96)
(Sledovanost: 95)

Diskuzní fórum

Středoevropské centrum pro finance a management podporuje veřejnou diskuzi týkající se různých ekonomických i společenských témat.

Diskuze na těchto stránkách je neredigovaná a nemoderovaná. V zájmu zachování vysoké úrovně diskuze i tohoto servru je však administrátor fóra oprávněn konat patřičné kroky, aby bylo zabráněno projevům rasové, národnostní, náboženské nebo jinak nepřípustné diskriminace. Administrátor je rovněž oprávněn zasahovat, pokud objeví v diskuzích vulgární nebo jinak nepřístojné projevy.

Středoevropské centrum pro finance a management nenese žádnou faktickou ani implicitní odpovědnost za obsah jednotlivých příspěvků, ani neručí za skutečnou identitu jejich autorů.

V zájmu udržení vysoké úrovně diskuzí žádáme autory, aby identifikovali své příspěvky svým jménem nebo alespoň přezdívkou a pokud možno i elektronickou adresou.

Děkujeme za přízeň a doufáme, že naše www stránky nabízejí co hledáte.

Středoevropské centrum pro finance a management
Svět plný ověřené vzdělanosti

Dnešní datum:

V diskuzi zatím není žádný příspěvek. Máte možnost být první.

Podmínky provozu | © Copyright 2005-2012 Středoevropské centrum pro finance a management | Mapa stránek
Upozornění
Spolupráce: Napsali jste kvalitní odbornou práci, studii nebo analýzu, která Vám nyní leží v šuplíku? Publikujte ji zde. Co Vám za to můžeme nabídnout najdete na stránce informace pro autory.

Upozornění na novou službu: Právě jsme spustili Katalog odborníků, konzultantů a profesionálů. Odkaz Odborníci.
Novinky
Sharpe Ratio
Treynor Ratio
Sortino Ratio
Crashophobia
Portfolio Turnover Ratio (PTR)
Opce - delta hedging
Black-Scholes Model
Další zajímavé čtení
Nejčtenější pojmy
z financí a managementu
SWOT analýza SWOT je typ strategické analýzy stavu firmy, podniku či orga...
(Přečteno: 127681x)
Zrušení, likvidace, zánik společnosti Zrušení a zánik společnosti se řídí v České republice zákonem 51...
(Přečteno: 104698x)
Definice cíle SMART (Project Management) SMART je souhrn pravidel, která pomáhají především v r...
(Přečteno: 89567x)
Balanced ScoreCard Balanced ScoreCard, strategický integrovaný systém měření a říze...
(Přečteno: 54552x)
Giniho koeficient Giniho koeficient, sestrojený italským statistikem Coradem Gini v r...
(Přečteno: 54147x)
Zajímavosti od sousedů
Anketa
Doporučené www stránky
Vybrané finanční
a manažerské okruhy
aneb
Co ještě možná neznáte?
Reklama
Středoevropské centrum pro finance a management - Svět oveřené vzdělanosti - Klikňete zde a dozvíte se více
.