Hlava číslo 10A zákona SEA1934 požaduje, aby se audit zabýval nejen schopností společnosti pokračovat ve svém podnikání a stavem či vypovídací schopností účetnictví ale navíc i kontrolnímy mechanismy podniku. Audit musí obsahovat kromě zkoumání účetnictví i metody a postupy k odhalení jak protiprávních činů, tak i k odkrytí transakcí se spřízněnými subjekty, které by mohly přímo a významně ovlivnit účetní výkazy.

Tyto povinnosti jsou sice zakotveny v zákoně SEA1934 už od roku 1995, ale na hmatatelném významu nabývají až dnes v souladu s hlavou 404 zákona Sarbanes-Oxley z roku 2002, který ukládá auditorům povinnost vyjadřovat se kromě účení závěrky navíc ke kvalitě a přesnosti interních kontrolních systémů a procedur svých klientů.

Novinkou, která se začíná dnes projevovat v reálném životě auditu jsou informační povinnosti auditora. V případě, že auditor objeví nebo je jinak uvědoměn o existenci protiprávního jednání na straně klienta, musí o tom bez zbytečného odkladu informovat management společnosti a auditní revizní výbor. Na managementu společnosti pak je, aby zjednal nápravu. Pokud je předmětné protiprávní jednání významného rozsahu a vedlo by k ovlivnění finančních výkazů a management společnosti není schopen nebo ochoten sjednat včasnou a odpovídající nápravu, zákonnou povinností auditora je podat zprávu dozorčí radě. Ta pak musí o situaci informovat zástupce Securities Exchange Commission (SEC) a to písemnou formou ve lhůtě do konce následujícího pracovního dne. Podání je možné učinit faxem, osobním doručením nebo i jinými prostředky. Dozorčí rada pak musí rovněž poskytnout auditorovi kopii svého podání k SEC.

Pokud auditor neobdrží od dozorčí rady kopii jejího podání k SEC před uplynutím konce uvedené jenodenní lhůty, má sám povinnost SEC o svých závěrech informovat. Kromě toho je auditorovi poskytnuta v zákoně opora ve smyslu možnosti odstoupení od auditní zakázky a navíc i v podobě vyloučení osobní trestní odpovědnosti auditora spojené s informováním SEC o interních záležitostech svého klienta. Nutno dodat, že rezignace z auditního projektu nezprošťuje auditora od zde uvedené informační povinnosti. Za zmínku stojí i fakt, že všechna podání jsou v tomto případě na rozdíl od většiny ostatních dokumentů posílaných do SEC neveřejná a vyjmuta z působnosti zákona o svobodnému přístupu k informacím (Freedom of Information Act 2000).

Tato právní úprava a s tím spojená rostoucí moc auditorů se stala osudná nejednomu finančnímu řediteli. Auditorské a účetní firmy jsou čím dál tím vybíravější pokud jde o to, koho budou auditovat a s kým rozváží nebo neobnoví smlouvu kvůli přílišné náročnosti nebo rizikovosti zakázky. Podle studie zveřejněné společností Audit Analytics auditoři z Velké čtyřky předčasně ukončili v roce 2004 kontrakt u zhruba 210 amerických klientů což je třikrát více než v roce 2001.

Ukázkovým příkladem je chicagský výrobce elektroniky firma Molex. Finanční ředitel Joseph King neposkytl auditorovi podstatné informace, které vedly ke zkreslení vykazovaného výsledku hospodaření. Když auditor Deloitte & Touche požadoval, aby King byl ze své funkce odvolán, dozorčí rada podniku stála za ním. Deloitte přišli v sobotu 13. listopadu 2004 s něčím nečekaným, a to s vypovězením zakázky. Vypovězení auditní smlouvy a zároveň detailní report podaný SEC ve svém důsledku zapříčinil, že žádný auditor nebyl ochoten s firmou uzavřít novou smlouvu dokud byl King ve funkci. Po čtyřech týdnech dozorčí rada odvolala Kinga z funkce a jmenovala nového finančního ředitele, pro kterého se navíc zavázala zajistit odborné školení. King byl odvolán nejen z pozice finančního ředitele, ale ze všech vrcholových funkcí. Společnost ujistila veřejnost, že King nebude znovu zvolen do jakékoliv pozice mající vliv na účetnictví, výkaznictví a interní kontolní systémy Molexu.

Zatím lze těžko předpokládat, že by američtí auditoři stáli za masovými úpadky českých finančních ředitelů. Přesto znatelné tlaky nebo možné scénáře existují. Například zahraniční společnosti s aktivy převyšujícími $10 miliónů dolarů, které mají minimálně 500 veřejně obchodovatelných akcií přičemž alespoň 300 z nich je ve vlastnictví amerických akcionářů mají podle zákona povinnost registrace u SEC, pokud se na ně nevztahuje výjimka. Se zdokonalováním globálního finančního trhu může tento případ nastat velice snadno. Například společností Air France, Henkel nebo z českých Komerční banka a Česká spořitelna legislativě SEA1934 a SOX už podléhají. Registrovat u SEC se naštěstí díky výjimkám ze zákona nemusí. Americká legislativa v České republice samozřejmě vymahatelná není. Na druhou stranu je třeba uvažovat i dlouhodobě a v duchu „public relations“. Neochota nebo „neposlušnost“ zmíněných firem by mohla mít za následek znemožnění případného budoucího přístupu na americký kapitálový trh nebo alespoň výstražný vykřičník před očíma amerických investorů.

Mnohem citelnější tlak amerických auditorů však pocítí čeští finanční ředitelé díky akvizicím podniků, tedy vzniku českých korporací s americkými vlastníky nebo spoluvlastníky. Příkladem je Career Education Corporation (CEC), americká společnost působící v oblasti komerčního vzdělávání. CEC vlastní 81 škol a univerzit z nichž část se nachází v Americe a část v Evropě. V důsledku Sarbanes-Oxley tým auditorů s ústředím poblíž Chicaga pravidelně navštěvuje neamerické pobočky, aby zajistili soulad neamerických poboček s požadavky amerického práva na americké auditory. Firem na českém území, ke kterým občas zavítá auditor z amerického ústředí pomalu přibývá.

Hlava 10A ve spojení se Sarbanes-Oxley je mocná zbraň v rukách SEC i v rukách auditorů a jak se zdá, její možnosti a působnost začínají přesahovat hranice spojených států. SEA1934 a SOX začínají nepřímo působit na celou národní ekonomiku USA, tedy i na subjekty fyzicky mimo území USA ale ve vlastnictví amerických korporací. Finančním ředitelům tak nezbývá než rada na závěr: „Pozor na auditory, nespolupracovat se nemusí vyplatit.“