Bariérová opce

Bariérová opce, anglicky Barier option, je taková, jejíž existence závisí na konkrétní cenotvorné události. Opce se stane aktivní (platná) nebo naopak inaktivní (neplatná) v okamžiku kdy cena podkladového aktiva dosáhne stanovenou hranici, prolomí určitou bariéru.

Bariérové opce spadají do kategorie exotických opcí závislých na vývoji cen a v podstatě jsou velice podobné klasickým kupním a prodejním opcím. Bariérová opce může být jak kupní (call), tak prodejní (put), jak evropská (uplatnitelná pouze v době splatnosti), tak americká (uplatnitelná kdykoliv do doby splatnosti). Rozdíl nastává až v okamžiku, kdy cena podkladového aktiva překročí předem stanovený práh.

Takzvané In opce jsou na začátku své existence bezcenné a stávají se aktivními (platnými) až v okamžiku, kdy cena podkladového aktiva prolomí hranici označovanou jako knock-in bariéra.

Takzvané Out opce naopak začínají svůj život aktivně už v době úpisu nebo prodeje a v okamžiku, kdy cena podkladového aktiva prolomí předem stanovenou hranici, se stávají definitivně neplatnými. Tato hranice se označuje stejně jako v boxu - knock-out.

Druhy:

Bariérové opce bývají občas strukturovány i tak, že pokud opce v kterémkoliv z případů, ať už in nebo out, skončí jako inaktivní, jejímu držiteli je vrácen zlomek premia, nebo-li opčního poplatku. Této vratné částce se říká cash rebate.

V praxi se bariérové opce zpravidla rozdělují na základní čtyři druhy, a to:

• Down-and-Out: Standardní kupní (prodejní) bariérová opce přestává existovat v okamžiku, kdy cena podkladového aktiva shora prorazí limit, který je stanoven pod současnou cenou referenčního aktiva.
• Up-and-Out: Opce je vypsána a prodána jako aktivní a stane se inaktivní (bezcenná) když cena podkladového aktiva zdola překročí stanovenou hranici.
• Up-and-In: Spotová cena podkladového aktiva začne pod stanoveným limitem a musí ho prorazit, aby opce mohla být uplatněna.
• Down-and-In: Opce se zaktivní až v okamžiku, kdy cena podkladového aktiva shora prorazí předem stanovený limit pod současnou spotovou cenou.

Příklad:

Evropská opce je vypsána na akcie s aktuální tržní cenou 100 kč a knock-out bariéra je stanovena na 150 kč. Takováto opce se chová stejně jako prostá evropská opce až do okamžiku, kdy spotová cena dosáhne hladiny 150 kč. V tomto okamžiku se opce stává bezcennou. Pokud se cena podkladového aktiva vrátí před dobou splatnosi opce zpět pod hranici 100 kč, na platnost bariérové opce to už nemá žádný vliv, je nevratně bezcenná.

Výhody a účel:

Výhodou bariérových opcí je jejich nižší cena než u srovnatelných amerických nebo evropských opcí, protože u nich vždy existuje nějaká pravděpodobnost, že buď vůbec nevstoupí v platnost (in opce) nebo naopak, že skončí bezcenné (out opce). Z tohoto důvodu jsou oblíbeným pojistným nástrojem i spekulativním nástrojem.

Pokud neočekáváme pád trhu, ale chceme být zároveň pojištěni proti nečekané korekci, stačí nám bariérová Down-and-In put opce, která bude plnit zhruba stejný účel vzhledem k našemu cíli jako klasická prodejní opce, ale za nižší cenu. Zrovna tak pokud věříme, že trh poroste, ale nedosáhne určité úrovně, můžeme zhodnotit investici, pokud zakoupíme Up-and-Out kupní opci.

Opce s dvojí bariérou, anglicky Double barrier options, mají jeden spodní a jeden horní limit.

Cenotvorná událost:

Cenotvorná událost nastává v okamžiku, kdy cena podkladového aktiva dosáhne stanovený limit. Teoretická definice je celkem přímočará "když cena podkladového aktiva dosáhne limit", ale realita je trochu složitější. Při úpisu opce je třeba definovat okamžik překročení limitu. Stačí, když jeden jediný obchod s podkladovým aktivem překročí limit nebo je třeba určitý objem či počet obchodů?

Speciálním případem je takzvaná pařížská opce, anglicky Parisian option, u které je podmínka spojená s prolomením bariéry uskutečněna až když cena podkladového aktiva "stráví" předem definovanou dobu "na druhé straně" bariéry.

Oceňování bariérových opcí:

Ocenění bariérových opcí je složitější než u prostých opcí, protože jejich uskutečnění a výsledná hodnota závisí kromě vývoje ceny podkladového aktiva ještě na cenotvorné události. Do oceňovacího mechanismu vstupuje další proměnná.

Z důvodu uvedeného výše nelze na ocenění bariérových opcí použít Black-Scholesův model. Místo tohoto modelu je třeba zapojit Monte-Carlo nebo binomický oceňovací model.

Citlivostní charakteristiky:

Přestože bariérové opce vycházejí s prostých opcí, jejich citlivostní parametry mohou být odlišné. Například vega, parametr citlivosti opce na volatilitu podkladového aktiva, je u klasické prosté opce vždy pozitivní. U bariérové opce může být vega negativní. Zvýšená volatilita u Down-and-Out a Up-and-Out opcí nezvýší jejich cenu, protože čím se cena podkladového aktiva dostane blíže k bariéře, tím je větší šance, že opce skončí bezcenná.

Bariérová opce