Středoevropské centrum pro finance a management

2005-12-26

Těhotenství a jeho důsledky v pracovněprávních vztazích

Mateřská a rodičovská dovolená zabezpečuje ženám péči o nově narozené dítě a zaměstnavatelé jsou jejím čerpáním mnohdy zaskočeni, protože často neví o svých mnoha povinnostech ve vztahu k matkám. Po návratu z dovolené je zaměstnavatel povinen zařadit zaměstnance zpět na místo odpovídající pracovní smlouvě.

Mgr. Ilona Kostadinovová
Mgr. Ilona Kostadinovová

Zákaz výpovědi v ochranné době je upraven v §48 zákoníku práce, z. č. 65/1965 Sb. Zákaz výpovědi z pracovního poměru platí v době, kdy zaměstnankyně je těhotná, kdy čerpá mateřskou dovolenou nebo kdy trvale pečuje o jedno dítě mladší tří let. Je důležité zdůraznit, že zákaz výpovědi se týká výpovědi z pracovního poměru ze strany zaměstnavatele dané zaměstnankyni. Zákaz výpovědi neplatí bezvýhradně, zákon povoluje i výjimky například v případě, že se ruší zaměstnavatel.

Převedení na jinou pozici je možné například pokud těhotná žena vykonává práci, která je pro těhotné ženy prací zakázanou nebo která podle lékařského posudku ohrožuje její těhotenství. Zaměstnavatel je povinen převést takovou ženu dočasně na pracovní pozici, která je pro ni vhodná a při níž může dosahovat stejného výdělku jako v dosavadním postavení. Pokud by žena po dobu tohoto převedení dosahovala bez svého zavinění nižšího výdělku, náleží jí dávka nemocenského pojištění tzv. vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství, který se stanoví jako rozdíl denního vyměřovacího základu zaměstnankyně zjištěného ke dni jejího převedení na jinou práci a průměru jejích započitatelných příjmů připadajícího na jeden kalendářní den v jednotlivých kalendářních měsících po tomto převedení.

Nemocenské pojištění lze využít v případě rizikového těhotenství pokud žena zůstane doma. Nemocenské je podle §15 zákona č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, peněžitou dávkou nemocenského pojištění nahrazující mzdu a náleží zaměstnanci, který je uznán dočasně neschopným k výkonu svého dosavadního zaměstnání a který z tohoto důvodu nemá započitatelný příjem z činnosti, za niž je nemocenské poskytováno. Dávky zaměstnanci náleží, jestliže podmínky rozhodné pro jejich přiznání byly splněny i v tzv. ochranné lhůtě 42 kalendářních dnů od skončení zaměstnání, 6 měsíců od skončení zaměstnání u nároku na peněžitou pomoc v mateřství.

Denní vyměřovací základ (DVZ) se využívá pro výpočet dávky nemocenského pojištění a peněžité pomoci v mateřství. Dávka se odvozuje u zaměstnanců z předchozích příjmů, u podnikatelů z měsíčních vyměřovacích základů, ze kterých podnikatel platí pojistné na nemocenské pojištění (i zálohy pro účely důchodového pojištění a politiky zaměstnanosti).

Dávky nemocenského pojištění se vypočítávají z denního vyměřovacího základu procentní sazbou. V případě nemocenského se jedná o 25 % DVZ za první tři kalendářní dny pracovní neschopnosti a 69 % DVZ dále; u peněžité pomoci v mateřství zákon stanovuje sazbu 69 % DVZ.

Rozhodným obdobím pro výpočet dávky nemocenského pojištění je obecně kalendářní čtvrtletí, které předchází kalendářnímu čtvrtletí, v němž vznikla pracovní neschopnost. Denní vyměřovací základ zjištěný při vzniku pracovní neschopnosti platí po celou dobu jejího trvání, a to i tehdy, přechází-li tato neschopnost do následujícího kalendářních čtvrtletí.

Redukce započitatelného příjmu pro stanovení výše dávky nemocenského se provádí vždy. Pro redukci jsou stanoveny od 1. 1. 2002 do 31. 12. 2005 dvě hranice: 480 Kč a 690 Kč. Vypočtený denní vyměřovací základ podléhá redukci v případě, že jeho výše přesáhne stanovenou hranici:

  • pro nemocenské a podporu při ošetřování člena rodiny za dobu prvních 14 dnů nároku na dávku se z částky do 480 Kč započítává jen 90 % a až od 15. dne se tato částka započítává plně
  • z částky nad první redukční hranici do druhé redukční hranice se započítává jen 60 %
  • k částce nad druhou redukční hranicí se nepřihlíží

Od 1. ledna 2006 dochází ke zvýšení redukční hranice u zaměstnanců, částka 480 Kč stoupne na 510 Kč. Částka 690 Kč se zvýší na 730 Kč. Dávky nemocenského pojištění vyplácené ke dni 1. ledna 2006 se přepočítají podle nových redukčních hranic platných od tohoto dne. Přepočet se provádí bez žádosti automaticky.

Mateřská a rodičovská dovolená patří podle §157 až 160 zákoníku práce do skupiny důležitých osobních překážek v práci. Po dobu mateřské dovolené je žena hmotně zabezpečena dávkou nemocenského pojištění tzv. peněžitou pomocí v mateřství a po dobu čerpání rodičovské dovolené pobírá rodič dávku státní sociální podpory tzv. rodičovský příspěvek.

Mateřská dovolená přísluší zaměstnankyni po dobu 28, výjimečně po dobu 37 týdnů, pokud porodila zároveň dvě nebo více dětí. Zaměstnankyně nastupuje zpravidla tuto mateřskou dovolenou od počátku šestého týdne před očekávaným dnem porodu, nejdříve však od počátku osmého týdne před tímto dnem. Mateřská dovolená nesmí být nikdy kratší než 14 týdnů a nemůže v žádném případě skončit ani být přerušena před uplynutím 6-ti týdnů ode dne porodu. Zaměstnavatel je povinen poskytnout zaměstnankyni mateřskou dovolenou i bez její žádosti. Zaměstnankyně nemusí o poskytnutí mateřské dovolené zaměstnavatele žádat; postačí, když zaměstnavateli nástup mateřské dovolené oznámí.

Peněžitá pomoc v mateřství náleží po dobu mateřské dovolené, žena nemá nárok na mzdu. Podmínky stanovuje zákon č. 88/1968 Sb., o prodloužení mateřské dovolené, o dávkách v mateřství a přídavcích na děti z nemocenského pojištění, v platném znění. Peněžitá pomoc v mateřství je obligatorní dávkou nemocenského pojištění, jejímž účelem je hmotné zabezpečení žen, které z důvodu pokročilého těhotenství, porodu a péče o narozené dítě nemohou pracovat a nemají z toho důvodu nárok na mzdu.

Pracovní volno bez náhrady mzdy náleží po dobu čerpání mateřské a rodičovské dovolené zaměstnankyni od zaměstnavatele, jejíž pracovní poměr trvá.

Za výkon práce pro účely dovolené na zotavenou se považuje doba čerpání mateřské dovolené; znamená to, že tato doba se také započítává do dnů podmiňujících vznik nároku na dovolenou. Požádá-li zaměstnankyně zaměstnavatele o poskytnutí dovolené tak, aby navazovala bezprostředně na skončení mateřské dovolené, je zaměstnavatel povinen její žádosti vyhovět.

Pracovní poměr je základním pracovněprávním vztahem, z kterého lze uplatnit nárok na dávku z nemocenského pojištění, Příjem pro účely stanovení denního vyměřovacího základu se zjišťuje u zaměstnavatele, u kterého je zaměstnanec zaměstnán v době vzniku nároku na dávku, popřípadě vznikl-li nárok po skončení zaměstnání v ochranné lhůtě 42 dní či 6 měsíců, u zaměstnavatele, u kterého byl zaměstnán naposledy. Koná-li zaměstnanec souběžné práce v několika zaměstnáních zakládajících nemocenské pojištění, náleží mu nemocenské z každého takového zaměstnání. Podmínky poskytování nemocenského se v každém z těchto zaměstnání posuzují samostatně. Záleží tedy na tom, které zaměstnání nemůže těhotná žena vykonávat nebo nevykonává a z tohoto pojištění se pak uplatňuje nárok na nemocenskou dávku, příp. peněžitou pomoc v mateřství.

Podmínky vzniku nároku na peněžitou pomoc v mateřství
Pro finanční pomoc ze strany státu je nutné splnit uvedené podmínky, a tak je vhodné případné rodičovství promyslet předem i z tohoto pohledu.

Dohoda o pracovní činnosti je dalším možným právním vztahem mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem vedle hlavního nebo vedlejšího pracovního poměru, který zakládá účast na nemocenském pojištění. To platí za předpokladu, že tato dohoda nemá charakter nahodilého jednorázového zaměstnání, jež podle ujednání nemá trvat a ani netrvalo déle než sedm kalendářních dnů po sobě jdoucích. Zaměstnanec na dohodu je pojištěn jen v kalendářních měsících, v nichž dosáhl příjmu alespoň 400 Kč, účast na nemocenském pojištění se posuzuje zvlášť za každý kalendářní měsíc.

Osoby samostatně výdělečně činné musí pro získání nároku na nemocenské být účastny nemocenského pojištění alespoň tři měsíce, nesmí v době pracovní neschopnosti osobně vykonávat samostatnou výdělečnou činnost. Podnikatelky musí navíc splnit pro vznik nároku na peněžitou pomoc v mateřství dobu 180 dní účasti na nemocenském pojištění osob samostatně výdělečně činných, která se zjišťuje za období jednoho roku před termínem porodu.

Výše peněžité pomoci v mateřství pro zaměstnance na mateřské dovolené se stanoví stejným způsobem jako nemocenské od patnáctého kalendářního dne pracovní neschopnosti s tím, že denní vyměřovací základ se zjišťuje ke dni nástupu na mateřskou dovolenou; u zaměstnankyně převedené na jinou práci z důvodu těhotenství nebo mateřství se zjišťuje ke dni jejího převedení na jinou práci, pokud je to pro ni výhodnější.

Výše peněžité pomoci v mateřství za kalendářní den činí 69% denního vyměřovacího základu. Peněžitá pomoc v mateřství nenáleží za období, za které náleží zaměstnankyni započitatelný příjem z činnosti zakládající účast na nemocenském pojištění, ze které je peněžitá pomoc poskytována, nebo nemocenské. Obecně má svobodná maminka nárok na příspěvek v mateřství 37 týdnů, zatímco vdaná 28 týdnů.

Příklad výpočtu peněžité pomoci v mateřství s využitím redukční hranice pro rok 2006
Výpočet dávky peněžité pomoci v mateřství je jednoduchý a předem může pomoci v plánování příjmů a výdajů po dobu dovolené.

Rodičovská dovolená (dříve další mateřská dovolená) náleží po vyčerpání mateřské dovolené (tzv. placené) matce nebo otci dítěte až do tří let věku dítěte. Tato dovolená se poskytne v rozsahu, o jaký rodič požádá, vždy, nejméně na dobu jednoho měsíce. Znamená to, že žena nemusí žádat o poskytnutí celé rodičovské dovolené až do tří let věku dítěte. Záleží na jejích potřebách, pro jak dlouhou dobu se rozhodne.

Rodičovský příspěvek podle zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, lze poskytnout až do 4 let věku dítěte. Zaměstnavatel však po tuto dobu, tj. mezi 3. a 4. rokem věku dítěte, již na rozdíl od rodičovské dovolené není povinen poskytnout rodiči nebo oběma rodičům pracovní volno bez náhrady mzdy. Záleží na vzájemné dohodě.

Výše rodičovského příspěvku vychází z částky životního minima na osobní potřeby rodiče, který má na rodičovský příspěvek nárok, a činí za kalendářní měsíc součin této částky a koeficientu 1,54. Rodičovský příspěvek je pak u rodiče, který není nezaopatřeným dítětem, 3 634 Kč a u rodiče, který je nezaopatřeným dítětem 3 834 Kč měsíčně. Poskytuje se při péči do čtyř let věku dítěte a u zdravotně postiženého dítěte do sedmi let. Nárok na tzv. rodičovský příspěvek vzniká jednomu z rodičů, jestliže rodič celý kalendářní měsíc osobně celodenně a řádně pečuje o jedno dítě do čtyř let věku nebo do sedmi let věku, jde-li o dítě, které je dlouhodobě zdravotně postižené nebo dlouhodobě těžce zdravotně postižené a má trvalý pobyt na území ČR. Při péči o totéž dítě náleží příspěvek jen jednomu z rodičů podle vzájemné dohody. Nedohodnou-li se rodiče, určí úřad státní sociální podpory, kterému z rodičů příspěvek přizná.

Možnost výdělku rodiče při současném poskytování rodičovského platí od 1. ledna 2004. Podle zákona o státní sociální podpoře, z. č. 117/1995 Sb., může rodič vydělávat neomezeně a dostávat rodičovský příspěvek (do 31. prosince 2003 to byla pouze částka rovnající se částce potřebné k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb). Výdělek rodiče může být dnes neomezeně vysoký, musí však zajistit řádnou, celodenní a osobní péči o dítě.

Povinnost zařadit zaměstnankyni na původní práci a pracoviště má zaměstnavatel ze zákona po dobu, kdy žena čerpá mateřskou dovolenou. Čerpá-li rodič k prohloubení péče o dítě rodičovskou dovolenou, je ochrana o něco slabší. Po návratu z rodičovské dovolené je zaměstnavatel povinen zařadit rodiče zpět na práci odpovídající pracovní smlouvě. V případě čerpání delší doby neplaceného volna do 4 let věku dítěte po dobu pobírání rodičovského příspěvku záleží na dohodě mezi oběma stranami, zda bude neplacené volno poskytnuto. Pokud zaměstnavatel vyhoví žádosti o čerpání neplaceného volna do 4 let věku, platí pravidla stejná jako u rodičovské dovolené, tj. po návratu je zaměstnavatel povinen zařadit rodiče zpět na práci odpovídající pracovní smlouvě.

Nemá-li zaměstnavatel po návratu rodiče pracovní místo odpovídající pracovní smlouvě, vzniká na straně zaměstnavatele překážka v práci, neboť nemůže přidělovat práci podle pracovní smlouvy. Měl by nabídnout rodiči jiné vhodné zaměstnání. Pokud jiné vhodné zaměstnání nemá z důvodu organizačních změn, stal se dotyčný osobou nadbytečnou. Zaměstnavatel pak může rozvázat pracovní poměr výpovědí z organizačních důvodů podle ustanovení § 46 odst. 1 písm. c) zákoníku práce. V takovém případě běží tříměsíční výpovědní lhůta a vzniká nárok na odstupné ve výši dvojnásobku průměrného výdělku, resp. pravděpodobného výdělku. Popřípadě by bylo možné se dohodnout na rozvázání pracovního poměru z organizačních důvodů a i v takovém případě vzniká nárok na odstupné.

Odmítne-li rodič po návratu jinou vhodnou práci, může dát výpověď z pracovního poměru i bez udání důvodu, výpovědní doba je v případě výpovědi dané zaměstnancem dvouměsíční a nárok na odstupné zaměstnanci nevzniká. Alternativou by byla dohoda se zaměstnavatelem o skončení pracovního poměru, ani v takovém případě by nárok na odstupné nevznikl.

Ing. Vladimír Jech, MBA, FRM
Diskuzní fórum:
Dukiszín fmóur:
Diskuzi k tomuto článku najdete dále na této stránce (pod zobrazením doporučených zdrojů).
Doporučené zdroje informací:
Depéurčono zjpdre ifnoírcma:
  • Přib, J. a kol.: Mateřská a rodičovská dovolená, GRADA, Praha, 2003.
  • Zemanová, J. v., Tröster, P. a kol.: Právo sociálního zabezpečení. C. H. Beck, Praha, 2005.
  • Štangová, V., Bělina, M.: Pracovní právo, C. H. Beck, Praha, 2001.
  • Chvátalová, I.: Dávky v nemoci a mateřství v Evropské unii, Linde, Praha, 2003.
  • Jouza, L.: Rodičovská dovolená nahradila dřívější další mateřskou dovolenou, Národní pojištění, http://www.cssz.cz/np0507/clanek02.asp.
  • Bělina, M.: Pracovní právo, C. H. Beck, Praha, 2001.
  • Tröster, P. a kol. : Právo sociálního zabezpečení, C. H. Beck, Praha, 2005.
  • Zákon č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, v platném znění.
  • Zákon č. 65/1965 Sb., zákoník práce, v úplném znění.
  • Zákon č. 88/1968 Sb., o prodloužení mateřské dovolené, o dávkách v mateřství a o přídavcích na děti z nemocenského pojištění, v platném znění.
  • Zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, v platném znění.
  • Zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, v platném znění.
  • Vyhláška č. 143/1965 Sb., o poskytování peněžitých dávek v nemocenském pojištění, v platném znění.
  • Vyhláška č. 165/1979 Sb., o nemocenském pojištění některých pracovníků a o poskytování dávek nemocenského pojištění občanům ve zvláštních případech, v platném znění.
  • Vyhláška č. 288/2003 Sb., kterou se stanoví práce a pracoviště, které jsou zakázány těhotným ženám, kojícím ženám, matkám do konce devátého měsíce po porodu, mladistvým, a podmínky, za nichž mohou mladiství výjimečně tyto práce konat z důvodu přípravy na povolání.

Máte odbornou práci, studii nebo analýzu, o kterou byste se s námi rádi podělili? Chybí něco na těchto stránkách? Napište nám.

Nejsledovanější knihy:   
Nejsledovanější knihy:   
Ekonomie
Holman Robert
(Sledovanost: 107)
Introduction to Financial Accounting
Charles T. Horngren, Gary L. Sundem, John A. Elliott, Donna Philbrick
(Sledovanost: 98)
Marketing
Boučková Jana, a kol.
(Sledovanost: 98)
(Sledovanost: 96)
(Sledovanost: 95)

Diskuzní fórum

Středoevropské centrum pro finance a management podporuje veřejnou diskuzi týkající se různých ekonomických i společenských témat.

Diskuze na těchto stránkách je neredigovaná a nemoderovaná. V zájmu zachování vysoké úrovně diskuze i tohoto servru je však administrátor fóra oprávněn konat patřičné kroky, aby bylo zabráněno projevům rasové, národnostní, náboženské nebo jinak nepřípustné diskriminace. Administrátor je rovněž oprávněn zasahovat, pokud objeví v diskuzích vulgární nebo jinak nepřístojné projevy.

Středoevropské centrum pro finance a management nenese žádnou faktickou ani implicitní odpovědnost za obsah jednotlivých příspěvků, ani neručí za skutečnou identitu jejich autorů.

V zájmu udržení vysoké úrovně diskuzí žádáme autory, aby identifikovali své příspěvky svým jménem nebo alespoň přezdívkou a pokud možno i elektronickou adresou.

Děkujeme za přízeň a doufáme, že naše www stránky nabízejí co hledáte.

Středoevropské centrum pro finance a management
Svět plný ověřené vzdělanosti

Dnešní datum:

V diskuzi zatím není žádný příspěvek. Máte možnost být první.

Podmínky provozu | © Copyright 2005-2012 Středoevropské centrum pro finance a management | Mapa stránek
Upozornění
Spolupráce: Napsali jste kvalitní odbornou práci, studii nebo analýzu, která Vám nyní leží v šuplíku? Publikujte ji zde. Co Vám za to můžeme nabídnout najdete na stránce informace pro autory.

Upozornění na novou službu: Právě jsme spustili Katalog odborníků, konzultantů a profesionálů. Odkaz Odborníci.
Novinky
Sharpe Ratio
Treynor Ratio
Sortino Ratio
Crashophobia
Portfolio Turnover Ratio (PTR)
Opce - delta hedging
Black-Scholes Model
Další zajímavé čtení
Nejčtenější pojmy
z financí a managementu
SWOT analýza SWOT je typ strategické analýzy stavu firmy, podniku či orga...
(Přečteno: 127681x)
Zrušení, likvidace, zánik společnosti Zrušení a zánik společnosti se řídí v České republice zákonem 51...
(Přečteno: 104698x)
Definice cíle SMART (Project Management) SMART je souhrn pravidel, která pomáhají především v r...
(Přečteno: 89567x)
Balanced ScoreCard Balanced ScoreCard, strategický integrovaný systém měření a říze...
(Přečteno: 54552x)
Giniho koeficient Giniho koeficient, sestrojený italským statistikem Coradem Gini v r...
(Přečteno: 54147x)
Zajímavosti od sousedů
Anketa
Doporučené www stránky
Vybrané finanční
a manažerské okruhy
aneb
Co ještě možná neznáte?
Reklama
Reklama Ilist.cz
.