Americká Komise pro cenné papíry Securities Exchance Commission (SEC) odhlasovala na svém zářiovém zasedání prodloužení lhůty pro splnění požadavků zákona Sarbanes-Oxley (SOX). Komise nyní s novým předsedou Christopherem Coxem v čele prodloužila lhůtu už po druhé, tentokrát na 15. červenec 2007.

Prodloužení lhůty se týká zahraničních a takzvaných malých podniků veřejně obchodovaných na amerických akciových trzích. Jejich finanční výkazy a zprávy musí vyhovovat požadavkům zákona poprvé ve fiskálním roce, který končí v uvedeném datu nebo později.

Díky globálnímu pohybu kapitálu a konstrukci zákona SOX tato lhůta ovlivní i mnoho českých firem vlastněných americkými nebo nadnárodními investory. Sarbanes-Oxley, a tím i známé hlavy 302 a 404, postrach mnoha řídících manažerů, se vztahují nikoliv pouze na americké části amerických firem, ale na jejich konsolidované celky, včetně majetkových účastí mimo USA. Příkladem na našem území jsou například General Electric a Citibank, které přizpůsobují požadavkům americké legislativy i své české pobočky. Množství amerických firem, které vlastní evropské podniky, jejich části, nebo mají mimo USA alespoň své pobočky se rapidně rozrůstá.

Výroční zpráva podniku musí obsahovat hodnocení a auditovaný výrok managementu ke stavu, kvalitám a charakteristikám firemních kontrolních systémů. Zdroj: Vyhláška SEC 33-8238

Hlavním motivem pro prodloužení lhůty je velká náročnost a nákladnost zavádění zákona. SOX totiž není pouze jednoduchý zákon, který upravuje pár pravidel podnikání, ale ve spojení s vyhláškami Komise a dozorem Public Company Accounting Oversight Board (PCAOB) se jedná o legislativní rámec, který zásadním způsobem mění chod i kultůru firem. Praxe ukázala, že implementace pravidel je složitější než se při přijetí zákona předpokládalo. Velké americké firmy zavádějí SOX i několik let. Cynthia A. Glassman, členka SEC, veřejně propaguje názor, že SOX musí být integrální součástí nejen každodenních činností, ale i strategického plánování.

K posunutí lhůty přispěly i nové požadavky Evropské unie, podle kterých jsou společnosti veřejně obchodované v členských státech EU povinny zpracovávat konsolidované účetní výkazy podle standardů International Financial Reporting Standards (IFRS). Studie organizace Committee of European Securities Regulators uvádí, že nové požadavky IFRS se týkají zhruba 7 000 evropských firem, z nichž mnoho podléhá díky své globální působnosti i SOXu.

Podniky nad 700 milionů dolarů tržní kapitalizace se možná dočkají nových pravidel. Členové Komise na svém zářiovém zasedání kromě hlasování o účinnosti SOXu navíc navrhli rozšíření definice velikosti subjektů podléhajících zákonu. V současné době zákon rozlišuje pro účely výkaznictví mezi malými (nebo také „nezrychlenými“) a „zrychlenými“ podniky (respektive podávajícími). Malé podniky jsou kromě jiných podmínek charakterizovány jako mající tržní hodnotu akcií nižší než 75 miliónů dolarů. Nad touto hranicí jsou pak zrychlené, ke kterým by měla přibýt nová kategorie označovaná jako velké (nebo také „velké zrychlené“) podniky. Dolní hranice tržní kapitalizace pro velké podniky je navrhována na 700 miliónů dolarů. Tento návrh je nyní v třicetidenním připomínkovém řízení. Pokud se podaří novou definici prosadit, budou následovat další související změny.

60 dnů pro podání výroční zprávy je další novinkou, o které se na zasedání Komise jednalo. V současné době zrychlené společnosti veřejně obchodované na amerických kapitálových trzích posílají Komisi výroční zprávu do 75 dnů po konci jejich fiskálního roku. Tato lhůta se od 15. prosince 2005 snižuje na 60 dnů. Pokud současný návrh projde, měla by se nová lhůta vztahovat pouze na velké společnosti.

Na zasedání Komise se jednalo i o lhůtě pro podávání čtvrtletních zpráv. Ta by měla zůstat oproti původním návrhům 35 dnů na současných 40 dnech od skončení fiskálního čtvrtletí. Cílem zkracování lhůt pro podávání výročních i čtvrtletních zpráv je zlepšit přístup investorů k aktuálním informacím, ale Komise si naštěstí uvědomuje, že menší firmy nemusí disponovat potřebnými zdroji a technologiemi.

Hlava 404 zákona Sarbanes-Oxley požaduje, aby výroční zpráva obsahovala auditovaný výrok managementu ke stavu, kvalitám a charakteristikám firemních kontrolních systémů. Kromě toho je vedení podniku navíc ke konci účetního období povinno poskytnout hodnocení vývoje a změn interních kontrol, které měly nebo by v budoucnu mohly mít zásadní vliv na schopnost společnosti vykazovat finanční informace. Hlava 302 se týká čtvrtletních výkazů.

Svým výrokem a hodnocením podává vedení podniku veřejnosti informaci o firemních interních kontrolních systémech, které by měly být natolik adekvátní, efektivní a dokumentované, aby dokázaly veřejnosti zabezpečit pravdivé a úplné informace o podniku.

Zavádění zákona Sarbanes-Oxley do praxe je dlouhodobý proces, který je prizpůsobován a dolaďován za pochodu. Navzdory hlasům argumentujícím vysokou cenou za zavádění zákona a volajícím po zmírnění podmínek se zdá, že Komise, PCAOB ani další zainteresované orgány nehodlají na své přísnosti a cílech slevit. Zabezpečení informací pro investory je prioritou. Některé lhůty se sice mohou prodloužit, přesto lze ale očekávat, že podmínky se budou jen zpřísňovat.